Někteří z vás nebo z vašich blízkých se nyní nacházíte v bodě, kdy jste se dozvěděli o závažné, neléčitelné nemoci a cítíte, že uzdravení již z nějakého důvodu není možné. Ráda bych vám vyjádřila, že z celé své bytosti cítím s vámi a modlím se za vás. Za to, abyste měli dostatek síly přijmout to takové, jaké to je. Aby kolem vás byli lidé, kteří vám pomohou tímto vším projít. Aby vše proběhlo hladce a bezbolestně. Abyste odešli, až přijde váš čas, v míru a pokoji. Co je důležité zdůraznit, je to, že je to jen další etapa vašeho života, kterou musíte projít. Nejste na to sami. Všechno bude v pořádku. Zvládnete to.
Tím, že vám byla sdělena tato strašná informace, váš život neskončil. Možná, že právě teď začal. Ať již před sebou máte pár let, měsíců nebo týdnů, můžete je prožít krásně a naplněně, jak mnozí lidí neprožijí za celý svůj život. Je to jen na vás, jak ten čas, který máte k dispozici, strávíte.
I v takovéto těžké životní situaci pro vás mohou mít z ní získané vědomosti svůj význam. Vaše situace je důsledkem dávné volby vaší duše, která právě takovou zkušenost potřebuje pro svůj další vývoj z nějakého důvodu prožít.
Při této cestě se naučíte schopnosti přijetí nemoci, řádu života, poznání skutečných priorit bytí, hlubokého smíření a absolutní lásky.
V této chvíli je důležité soustředit svoji mysl na podporu duše zasaženého blízkého či sama sebe. Spojit se s nejniternější podstatou vás samých, která ví, že vše bude v pořádku a že není čeho se bát.
Snažte se využít všechen čas, který máte, tím nejlepším způsobem, abyste poté ničeho nelitovali. Stanovte si plán, co všechno ještě chcete stihnout a co potřebujete k jeho naplnění.
Můžete pro své blízké napsat dopisy (nahrát video, namluvit audio nahrávku), které jim budou, až přijde váš čas, pověřenou osobou, předány. Můžete zhotovit album historie svého života, které bude nádhernou vzpomínkou pro vaše děti, rodiče, sourozence nebo životního partnera.
Můžete uspořádat setkání všech, na kterých vám záleží, a strávit s nimi úžasný den.
Máte více možností, co udělat se zbývajícím časem, a máte je ve svých rukou. To je to podstatné – o tomto rozhodujete vy, ne nemoc nebo lékaři, ale vy sami.
ZÁSADNÍ INFORMACE PRO UMÍRAJÍCÍ A JEJICH BLÍZKÉ
Proces umírání je velmi náročný proces pro obě strany.
Sama jsem měla tu čest být průvodcem v jejich posledních měsících několika mně blízkých, ale i do té doby neznámých úžasných lidí.
Proto pokud se na to cítíte a můžete, popřemýšlejte o těch to věcech:
- Rozhodněte se, kde chce být v posledních týdnech a dnech v péči (nemocnice/LDN = léčebna dlouhodobě nemocných, soukromá klinika, hospic, doma) a zjistěte, jaké jsou jednotlivé podmínky.
- Nestyďte říct si o pomoc (blízkých, mobilního hospicu apod.).
- Proberte s hospicem/LDN možnosti ulevování od bolesti a proces péče o umírající.
- Prostudujte si všechny dostupné informace.
- Nechtějte to vše zvládnut sami.
- Mluvte o svých pocitech.
- Včas se připravte.
- I když o všem, co přijde, víte dopředu, počítejte s tím, že budete zaskočeni (nikdy nejsme připraveni).
- Připravme se na to, že fyzická schránka umírajícího se bude postupně dramaticky měnit a že se bude dotyčný postupně ztrácet (svalová hmota, rysy v obličeji).
- Zajistěte si polohovací postel a ostatní pomůcky (jsou k zapůjčení v hospicech, charitách, někde i v nemocnicích).
- Pokud o blízkého budete pečovat doma, zažádejte si o příspěvek na péči, ze kterého poté budete moci financovat pomoc osobní asistence při péči o nemocného.
- Vypořádejte si všechny své záležitosti.
- Odpusťte všem, kterým jste neodpustili.
- Splňte si svá přání (v rámci vašich možností).
- Buďte se svými blízkými.
- Dejte jasně písemně najevo, jak má rodina jednat v otázce vašeho zdravotního stavu, pokud už vy nebudete moci (analgetika, resuscitace aj.).
- Rozdejte instrukce ohledně provedení pohřbu (kde chcete být pohřbeni a jaký typ obřadu si přejete, jakou hudbu, květiny, oblečení byste chtěli apod. – pozůstalá rodina je většinou tak zarmoucena, že je pro ni velká úleva vědět, co byste si přáli)
- Pokud máte naspořené nějaké peníze či hmotné věci, které jsou pro vás důležité, dejte přesně právně najevo, jak s nimi má být po vašem odchodu naleženo
- Rozlučte se se všemi, které máte rádi.
Velkým pomocníkem v těchto těžkých životních situacích vám mohou být knihy:
- Penny Sartoriová – Poselství zážitků na prahu smrti,
- Francesca Cesca Fremantle – Tibetská kniha mrtvých (zabývá se přípravou na okamžik smrti a následnou cestu duše, která se odpojuje od těla) a
- Louise Hay – Limitní situace.
Pomoci by vám také mohl tento odkaz na úžasně provedenou stránku pro umírající, pečující i pozůstalé.
Zde naleznete celý proces umírání podrobně zpracován, včetně toho, jak má rodina umírajícího jednat těsně před smrtí i po ní a spoustu dalších potřebných informací: https://www.umirani.cz/
Nebojme se hovořit o smrti, je to osvobozující. Vždy je však dobré zjistit, zda je na to dotyčný připraven a chce o tomto tématu hovořit. Většinou to poznáte tak, že o procesu umírání, strachu ze smrti i obavách, co bude následovat potom, sám začíná mluvit.
Nejhorší je v takovémto případě se tomuto tématu vyhýbat nebo umírajícího či nevyléčitelně nemocného uklidňovat slovy – neboj se, ty neumřeš, však budeš mít ještě spoustu času apod.
Umírající ví, že se smrt blíží. Pozná to, cítí ji. Nemá smysl něco zastírat nebo zlehčovat. Nikomu to nepomůže, naopak celou situaci to ještě zhorší.
Lidé, kteří odchází, nedostávají potom možnost říci nám, co potřebují.
Pokud s vámi chce dotyčný hovořit na toto téma, prosím neodmítejte ho, ale staňte se skutečným přítelem, který půjde tiše po jeho boku a bude mu v této těžké chvíli oporou.
Ať již chtějí probrat pozůstalost, proces pohřbu, místo pohřbení či svůj strach z toho všeho.
Přijměme, že smrt stejně jako zrození je součástí naší cesty a bytí zde.
Nebojte se jí, nebojujte s ní, nemá to smysl.
PROCES UMÍRÁNÍ
Proces umírání může být fyzicky někdy bolestivý (tělu se nedostává kyslík a plíce se nemohou nadechnout – tak se projeví ostrá bolest na hrudi a člověk chvíli bojuje o to se nadechnout apod.), ale to trvá jen chviličku a vždy se stav dá korigovat analgetiky. Nebojte se. Budou tam lidé, kteří se o to postarají a pomohou vám.
Co je podstatné, že stav po fyzickém procesu smrti nebolí. Cítíte neskutečný klid, mír, dá se říci i podivuhodnou radost. Najednou vás vaše tělo téměř nezajímá, jakoby nikdy nebylo. Ztratíte s ním spojení a ztratíte spojení s i jeho utrpením ve fyzické rovině. Stejně tak pro vás najednou není podstatné ani to, čím jste se ve své mysli zabývali před smrtí a za života. Vše je zcela ponecháno minulosti a vy jste, dá se říci, daleko od toho všeho. Kolem vás je jen hřejivé světlo a klid (uvnitř vás i kolem vás).
Toto je záblesk, který platí pro všechny krátce po fyzickém kolapsu těla. Jak dlouho trvá bohužel netuším, dle zemského času odhaduji několik minut. Z tohoto stavu je možné se vrátit zpět do života (např. oživení srdeční činnosti). Dál jsem se již nedostala, neboť to, co se děje s duší poté, je již její nevratný proces a mohou jím projít jen ti, kteří zemřeli.
Je pravdou, že pro každého tato následná cesta duše může být jiná. Někdo může zpanikařit, že ztratil tělo a že se do něj již nemůže vrátit. Jiný ze strachu nebude chtít odejít ze známého prostoru dimenze země, někteří zde zůstanou ať již z důvodu potřeby být se svými blízkými nebo z důvodu lpění na majetku. Někteří z nás budou připraveni a smíření, takže rovnou splynu s oním světlem…
Proto je tak moc důležité být připravený, smířený a důvěřovat bohu, vesmíru, že se o nás postará.
Snažte se nemít žádné obavy, strach, paniku. Tyto emoce vám jen budou bránit dojití klidu a celý posmrtný proces pouze zhorší. Odevzdejte svoji duši do rukou toho, kdo ví více než my (ať již věříte v boha, vesmírnou sílu či matku zemi – vše je stejně jedním).
Duše se po smrti navrací ke svému přirozenému stavu bytí. Tělo bylo jen propůjčeno. Duše jej ke své existenci nepotřebuje. Nezapomeňte: než se stala duše tělem, byla jen duší samou.
Ničeho se nebojte a snažte se po celý čas udržovat svoji mysl klidnou a vyrovnanou.
Tyto informace si zde dovoluji takto s jistou uvést proto, že vycházím z vlastní zkušenosti se smrtí a se stavy blízkými smrti.
Okamžik smrti přichází jen tehdy, pokud nadešel ten správný čas, nikdy ne dřív a nikdy ne později. Smrt je jen jiným stavem naší existence, stejně jako snění během spánku.
S tímto vědomím jsme pak klidní a smíření. Připraveni na cestu.
Jsem s vámi Martina.
Dolní Újezd u Litomyšle
Autor: Martina Astragal- Mgr. Martina Tulisová, DiS.,
Staňte se partnery magazínu Kulatý svět, přidejte se k autorům. Kontaktujte naši redakci.
Buďte první, kdo přidá komentář