Žít svůj dar

Žít svůj dar

Dar vnímat a žít svůj plný potenciál přichází, když se člověk rozhodne celou svojí bytostí objevit v sobě Božský zdroj a naslouchat svému srdci. Tento dar žít a projevovat se jako božská bytost má v sobě každý člověk.

Mnoho lidí má představu, že ve svém životě musí vyvinout velké úsilí a snažit se růst, aby tohoto spojení se zdrojem dosáhlo.

Vnímám, že potřeba dosáhnout určitého cíle nám ve skutečnosti brání v objevení toho, kým ve skutečnosti jsme.

Náš nejvyšší potenciál je totiž odjakživa naší součástí, jen si jej nejsme schopni uvědomit, protože nasloucháme své mysli.

Lidská mysl a s ní související ego-pocit odděleného já- je jen souborem naučených programů, které člověka nutí opakovat stále stejné vzorce myšlení a neodráží naše pravé Já. Tyto vzorce jsou založené na strachu a doslova diktují to, jak vnímáme okolnosti a realitu našeho života. Nejčastějšími destruktivními vzorci jsou pochybnosti, sebekritika, odsuzování, negativní vnímání světa a projektování neúspěchu a předchozích nezdarů do přítomného okamžiku a budoucnosti. Dokud člověk myslí v těchto naučených paralelách, nemá příležitost se změnit a uchopit svůj nejvyšší potenciál, protože se stává obětí svých předsudků vůči sobě i světu.

Jakmile člověk rozpozná tyto vzorce vlastního myšlení, může se od nich osvobodit a začít vnímat svět z jiné úrovně. Ovšem není to o tom, hnát se kupředu a sbírat další vědomosti. Proces je ve skutečnosti opačný. Je třeba vědět, že úroveň božství v nás byla odjakživa, pouze jsme se nenaučili ji v sobě rozpoznávat a naslouchat jí. Tato úroveň se skrývá v tichu, mimo mysl, a čeká na to, až bude znovu objevena. Proto není důležité shromažďovat informace a snažit se jí dosáhnout díky znalostem. Je třeba po ní toužit celou bytostí a veškerý záměr na ni upřít, ale zároveň vědět, že už dávno je naší součástí. Proto není nutné čehokoliv dosahovat. Božství v nás se projeví samo, přijde to spontánně ve chvíli, kdy jsme uvolnění a připraveni mu naslouchat. Rozpoznání mysli nám k tomu může pomoci, protože když poznáme vlastní mysl, budeme vědět, co k nám v daném okamžiku promlouvá. Pokud to, co vnímáme, je založeno na pochybnostech a obavách, jde to vždy z mysli. Božský zdroj s námi komunikuje spíše pomocí intuitivního vědění. Schopnost rozlišit tyto dvě úrovně může nějaký čas trvat, ale pokud máme dost trpělivosti a je to pro nás prioritou, naše vnímání se časem stane jasnějším a každá zkušenost může být využitá k dalšímu osvojování této schopnosti.

Žít svůj dar 1

Rozhodnutí ke změně by mělo být plné. Pokud člověk stále pochybuje, zda je toho schopen, pak by se měl naučit, čemu ve svých myšlenkách chce věnovat pozornost. Nejde o umělé překrytí negativních pocitů pozitivními myšlenkami. O pocitech není řeč. Pocity a emoce vznikají z myšlenkových vzorců, proto v úrovni těla je dobré pocity vnímat a plně žít. Ale chceme-li odstranit negativní vzorce, je nutné je vyrvat i s kořenem. K tomu potřebujeme získat odstup od vlastních myšlenek a opakovaně setrvávat v prostoru ticha, kde tyto myšlenky vznikají. Jakmile začneme vnímat, že se mysl opět snaží zmocnit našeho vědomí, nedáme jí k tomu svolení. Každá myšlenka, kterou považujeme za svou vlastní, byla někdy v čase považována za součást naší identity, a proto se k nám opakovaně vrací. Když rozpoznáme tuto iluzi, staneme se vládci „našich“ myšlenek.

Celý proces vyžaduje určitou zralost a schopnost poodstoupit, tento proces zkrátka musí dozrát. Není ale nemožné jej uskutečnit. Pouze vyžaduje plné odhodlání a nasazení veškeré naší energie, musí se stát prioritou.

K tomu je nutné vědět, že se po nás nechce nic jiného, než se naprosto uvolnit. To také souvisí se schopností důvěřovat životu a jeho moudrosti a odevzdat své malé já na oltář božství.

Naučit se být dobrým pozorovatelem vnitřních úrovní a dlouhodobě pozorovat své reakce. Není to o tom, analyzovat a hledat příčiny, protože prvotní příčiny všech jevů se nikdy nedopátráme. Mnoho lidí uvízne v analýze a nekonečném očišťování následků svých činů, ale to je opět potřeba mysli mít nad situacemi kontrolu. Je to spíš o odstupu a jiné úrovni pohledu. Je to o schopnosti opustit žabí perspektivu a setkat se s celým světem uvnitř sebe. Objevit i ty nejošklivější stránky, které nám mysl předkládá a naučit se je rozpoznat. Teprve potom, až překonáme strach z vlastní mysli, můžeme v klidu čelit jejím nástrahám a nenechat se zmanipulovat falešnými představami. Dar Milosti pak vytryskne sám jako pramen z našeho nitra a my se můžeme nechat unášet nekonečným proudem energie lásky, která patří k naší pravé podstatě.

Autorka: Tara Radka Svobodová

Staňte se partnery magazínu Kulatý svět, přidejte se k autorům. Kontaktujte naši redakci.

Tara Radka Svobodová
Tara Radka Svobodová 10 Článků
Jsem intuitivní žena, matka, partnerka, umělkyně a inspirátorka, svobodná duše. Osobním rozvojem se zabývám dvacet let. Získala jsem schopnost intuitivního vhledu do skrytých souvislostí a zákoutí lidské duše, zkušenost s překračováním hranic komfortní zóny, konfrontace se svým nitrem a zažitými vzorci chování, prožitky bezčasovosti a jednoty s přírodou a se vším živým. Ve své práci používám techniky práce s tělem a dechem, metodu voice dialogu, přepisu limbického otisku, prvky gestalt terapie, aromaterapie, šamanské techniky a tarotové symboly. www.moje-vztahy.cz, radka@moje-vztahy.cz

Buďte první, kdo přidá komentář

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.