Můžete se spoléhat na svoji paměť

Můžete se spoléhat na svoji paměť

Recenze knihy Dominica O’Briena, Mistrovská paměť

Můžete se spoléhat na svoji paměť, nebo to s ní není zrovna nejlepší? Pokud chcete zdokonalovat a dále rozvíjet své paměťové schopnosti, víme jak na to!

Přesněji řečeno to ví osminásobný mistr světa v paměťových dovednostech a autor několika úspěšných publikací o paměti Dominic O’Brien. Zásluhou pražského nakladatelství Grada Publishing se dostává do rukou také našich zájemců o možnosti zlepšení paměti překlad anglického originálu (v souvislosti s jazykově kulturním převodem bylo nutno původní literu textu upravit či přepracovat, což se podařilo na výbornou překladateli PhDr. Radku Blahetovi) jeho nejnovější (2014) příručky „Mistrovská paměť/52 cvičení pro zdokonalení vaší paměti“.

„Paměť je pro život dobro zcela nepostradatelné“. (Plinius St.)

„Mnozí si naříkají na slabou paměť, téměř nikdo na nedostatek inteligence.“ (F. La Rochefourcauld)

„Já mám pro paměť svou metodu; co už je odbyto, vyhodím z hlavy, abych ji měl volnou a čistou: jako když se dělá pořádek na psacím stole.“ (T. G. Masaryk)

O „úkazu pamatování“ se již u nás psalo v roce 1902 v dosud nepřekonané encyklopedii obecných vědomostí „Ottův slovník naučný“ v samostatném hesle „Paměť“: „Jakožto pojem ryze psychologický znamená možnost vybavení, tj. že dojmy, které jsme jednou měli, mohou se opakovati, aniž je tu popud z vnějška, který je původně způsobil. Vysvětlení tohoto úkazu není možné, omezíme-li se na stavy vědomí; neboť v pojmu uvědomění, který tvoří jediný znak jevů duševních, není nejmenšího poukazu, který by činil pochopitelným, kde dojem se uchovává, aby zase mohl býti vědomým. Tudíž nutno úkaz pamatování vysvětliti stopami, které zůstávají po dojmu v nervstvu. Ježto dokonalost života duševního předpokládá dokonalost paměti, žádáme od ní, aby byla 1.věrná…, 2.trvalá…, 3. obsáhlá…“.

Můžete se spoléhat na svoji paměť 1

Držitel mnoha světových rekordů v paměťových sportech, který proslul úžasnou úrovni paměti (kvůli které má celoživotní zákaz vstupu do všech kasin v Las Vegas, kde dokázal přelstít herny v blackjacku), samozřejmě vidí tajemství fungování paměti zcela jinak, a snaží se je odhalit i jiným lidem. K tomu by měla přispět také tato příručka, představující mocnou sílu paměti prostřednictvím jednoduchých technik rozdělených do 52 krátkých kapitol (kroků), doplněných nejrůznějšími cvičeními a testy.

Cílem její první části „Nástroje paměti“ je zhodnotit aktuální paměťové dovednosti uživatelů a představit základní nástroje paměti, které lze snadno začlenit do běžného života. V úvodu této partie je zařazeno několik testů zaměřených na slova, tvary a čísla, které čtenářům pomohou zhodnotit, jak na tom se svou pamětí akutně jsou. Poté jsou představeny klíčové paměťové techniky: systém abecedy, systém rýmování čísel, jazyk čísel, metoda cesty, představy a pozorování, převádění čísel na věty, systém těla, asociace, lokace, imaginace, systém řetězení a koncentrace.

Ve druhé části „Rozvoj paměti“ jsou zavedené pomůcky – tedy tři pilíře paměti (asociace, lokace, imaginace), metoda řetězení, metoda cesty a některé další dále rozvíjeny, a to tak, že s jejich pomocí jsou ukládány do paměti nejrůznější informace, například pravopis či hlavní města států. Tyto univerzální a flexibilní techniky nám mohou pomoci v různých každodenních situacích, například když spolu s obličejem potřebujeme uložit také jméno, když si máme zapamatovat cestu, kterou nám poradil kolemjdoucí, když si potřebujeme rychle osvojit základy cizího jazyka, nebo když si chceme vzpomenout na vtip, citát či bonmot, abychom pobavili či ohromili společnost, vybavit si, co se stalo v minulosti…

Představeno je zde také několik nových technik (zásady rychločtení jako svým způsobem techniky rychlého ukládání informací do mozku), ale především autorova vlastní metoda, kterou nazval Dominikův systém. Jeho smyslem je naučit se nový jazyk: jazyk čísel. Jde při něm o zapamatování dalšího sledu čísel, založeného na spojení všech dvoumístných čísel od 00 po 99 s určitým konkrétním člověkem. Chceme-li mít jistotu, že položky uložené do paměti později nezapomeneme, je nutné také vědět, kdy je opakovat. Jedním z prvních vědců, kteří se zabývali experimenty s lidskou pamětí, byl německý filozof Hermann Ebbinghaus, žijící ve druhé polovině 19. století. Ten vytvořil zřejmě vůbec první formální křivku procesu učení. Vyplývá z ní, že si lépe pamatujeme položky ze začátku seznamu (textu) a z jeho konce. Autor knihy vypracoval „pravidlo pěti opakování“ – v jakých časových intervalech je vhodné přejít k opakování (1. okamžitě, 2. po 24 hodinách, 3. po týdnu, 4. po měsíci, 5. po třech měsících).

Třetí část „Síla paměti“ obsahuje pokročilejší kroky Dominikova programu cvičení paměti; pro zapamatování některých druhů informací a poznatků je zapotřebí spojit více technik. Představeny jsou další náročnější postupy, například autorův speciální systém kódování, který nám pomůže uložit si do paměti jakékoliv datum z několika uplynulých století, vytvořit dopravní trasu s 52 zastávkami nebo si zapamatovat balíček karet.

V závěrečné čtvrté části knihy nazvané „Mistrovská paměť“ si můžeme zkusit, co vše je naše paměť schopna pojmout. Procvičují se v ní již poznané hlavní techniky, které se dále rozvíjejí do podoby náročnějších postupů (metoda římské komnaty, jak si zapamatovat historická data, jak si do paměti uložit paměť, jak si zapamatovat všechny osoby v místnost). Odvážní čtenáři si mohou vyzkoušet některé poměrně obtížné úkoly, jež musí plnit účastníci mistrovství světa v paměťových dovednostech. K hlavním disciplínám zde patří např. soutěž o to, kdo si dokáže zapamatovat nejvíce binárních čísel, představujících jazyk počítačů. Jen pro zajímavost: světový rekord drží Angličan Ben Pridmore, který si-za půl hodiny dokázal zapamatovat 3 705 binárních čísel. Příručku uzavírají závěrečné krátké texty, které odhalí, jak se naše paměťové schopnosti během studia příručky zlepšily.

Paměť je pro člověka mimořádně důležitá. Určuje, kdo jsme – bez paměti se náš život zkrátka promění v chaos. Cvičení paměti představuje investici do současného i budoucího duševního zdraví. A co je důležité: rozvinout a zdokonalovat své paměťové schopnosti, začít využívat naplno skryté možnosti svého mozku, lze krok za krokem a vlastním tempem v každém věku.

Anotace: Dominic O’Brien: Mistrovská paměť. Vydala Grada Publishing, Praha 2015, 1. vyd., 176 str., ISBN 978-80-247-9819-6.

Autor: Ing. PaedDr. Bohumil Tesařík, CSc.

Staňte se partnery magazínu Kulatý svět, přidejte se k autorům. Kontaktujte naši redakci.

Ing. PaedDr. Bohumil Tesařík, CSc. 17 Článků
Po téměř padesát let pracoval jako učitel, technolog anorganických výrob, výzkumný pracovník v oboru čistých chemikálií a polovodičů, po roce 1989 ve státní správě a posléze v oblasti ochrany životního prostředí. Po dobu dvaceti let byl soudním znalcem pro odvětví chemie. V současné době je – podle vlastních slov – „státním rentiérem", což mu umožňuje věnovat se naplno celoživotní zálibě – nezávislé odborné publicistice presentované v pedagogických, zdravotnických, technických, marketingových, vlastivědných, populárně-naučných i vědeckých tištěných a internetových periodikách. Náměty pro svoje práce hledá především ve světové i národní historii medicíny, farmacie, matematiky, přírodních věd a techniky, v životě a práci významných přírodovědců a dalších osobností minulosti i současnosti, ve zprávách o nových vědeckých objevech a moderní technice. Je autorem publikace Agrochemické pokusy a četných recenzí knižních novinek z produkce několika nakladatelství.

Buďte první, kdo přidá komentář

Napište komentář