Mars a jeho tajemství

Mars a jeho tajemství

Je to již několik tisíciletí, kdy lidé pojmenovali jeden z nejjasnějších objektů na obloze, po řeckém bohu války Mars.

Rudá planeta, jak je Mars často nazýván, poprvé přitáhla zájem vědců i spisovatelů koncem 19. století. Pokrok v astronomické technice tehdy umožnil objevit na povrchu planety bližší detaily. Ty byly interpretovány jako vodní kanály budované inteligentními obyvateli planety, o jejichž povaze a životě se tehdy vedly vzrušené diskuze.

Konec těmto debatám přinesly snímky z první kosmické výpravy k Marsu. Americká sonda Mariner 4 v roce 1964 odhalila pouze pustý kamenný povrch daleko více podobný povrchu Měsíce než Země. Mars se najednou jevil jako „nezajímavé“ kosmické těleso. Jak se ale brzy ukázalo, tento dojem byl naprosto mylný.

Tvář na Marsu

25. července 1976 pořídila sonda Viking 1 snímek marsovské oblasti Cydonie. Na snímku se objevil útvar, který nikdo na Marsu nečekal: lidská tvář s patrnými egyptskými rysy. Mars se tím stal objektem „záhadologického“ zájmu. Začaly se množit teorie o původu tváře a přirozeně spory mezi zastánci přirozeného a umělého původu útvaru.

Moderní výzkum „tváře na Marsu“ dalšími americkými sondami od roku 1998 dal za pravdu spíše zastáncům přirozeného vysvětlení. Na podrobnějších nových snímcích oblasti se útvar jeví jen jako několik skal, a tak se zdá, že bublina spadla. Ne všichni však s tímto závěrem souhlasí.

První námitka vychází z faktu, že mnohé fotografie, které zveřejnila NASA, byly prostě počítačově upraveny. Samotná NASA dokonce úpravu fotografií i sama později přiznala, o věc se však již veřejnost a média přestala zajímat.

Druhá námitka vychází z faktu, že řada sond na Mars nedorazila za podezřelých okolností. Například jedna ze sovětských sond pořídila těsně před ztrátou spojení fotografii, na níž se nacházel tajemný objekt, který se očividně blížil k sondě. Objevily se tak spekulace o přítomnosti základen humanoidních bytostí na Marsu, které reagují na lidskou snahu Mars prozkoumat a mají technické prostředky i na to, aby měnily tvářnost planety, tedy vytvářet, či naopak zahlazovat stopy po umělých stavbách na planetě.

Někdy se zdá, jakoby si současní obyvatelé Marsu z nás dělali tak trochu legraci. Vozítko Opportunity zažilo během průzkumu Marsu několik události, které je možné nazvat úklid. Někdo, nebo něco odvál prach ze solárních panelů, které jsou nezbytné k fungování vozítka. K těmto událostem docházelo vždy v noci, kdy byly baterie vypnuty.

Další záhady na povrchu Marsu

Tvář na Marsu není zdaleka jediný tajemný objekt na Marsu. Kosmické sondy pořídily celou řadu snímků, na kterých jsou nejrůznější kontroverzní útvary a objekty.

Tvář na Marsu je jen jedním z objektů, které se nachází v oblasti Cydonie. Na fotografiích byly objeveny i zbytky pyramid, jejíž rozmístění v prostoru není náhodné, ale zapadají do určitého řádu, který popisuje posvátná geometrie, kterou v minulosti ve svých projektech využívali i pozemští architekti. Pyramid na Marsu je řada a většinou mají tvar trojbokého jehlanu. Některé z nich dosahují výšky až jeden kilometr, a jsou tedy podstatně vyšší než pyramidy známé ze Země.

Jasné stopy umělých staveb a pravidelných geometrických útvarů zanesených prachem a pískem se nacházejí i v jiných místech planety. Ty však zdaleka nejsou těmi nejkontroverznějšími objekty na marsovských fotografiích.

Těmi jsou snímky zvířecích či lidských kostí, nebo útvarů velmi připomínajících živé objekty podobné ještěrkám, nebo vysoko rostoucím stromům.

Objekty na některých fotografiích se jeví až příliš autenticky, abychom vše sváděli na hru matky přírody. A tak se opět objevují úvahy, že mnohé fotografie z povrchu jsou opět podvrhy z fotoshopu, nebo na Marsu skutečně existují živé formy, které se dokázaly přizpůsobit tamním podmínkám.

Mars a jeho tajemství 2

Život a Mars

Počínaje sondami Viking byly prováděny experimenty, které měly vyloučit, či potvrdit přítomnost mikroskopického života na Marsu. Výsledky experimentů dosud nepřinesly jednoznačný závěr.

Zatím v roce 1996 byl v Antarktidě objeven meteorit, ve kterém byly údajně nalezeny stopy jednoduchých zkamenělých bakterií.

Ve vědeckých kruzích panuje více méně shoda, že Mars vypadal v minulosti jinak, než dnes. Tekla zde říční voda, po které ještě dnes zůstaly na povrchu stopy, a klima tak bylo pro život mnohem příznivější než dnes.

Osobně se domnívám, že i na povrchu této planety se rozvinul život a humanoidní civilizace, jejíž umělé pozůstatky jsou zde stále přítomné. Na jejím konci došlo patrně k velké kataklyzmatické katastrofě, po které se stal život na jejím povrchu v podobě, kterou známe ze Země, nemožným.

Přesto ani tak se Mars nestal mrtvou planetou. Život, i ten inteligentní, se přinejmenším alespoň zčásti mohl zachovat v podzemí. Zároveň se Mars mohl stát základnou různých mimozemských civilizací, podobně jako náš Měsíc, na kterém rovněž byla pozorována vysoká mimozemská aktivita. A konečně není vyloučeno, že Mars se stal i místem návštěvy dávných pozemšťanů. Toto tvrzení se může zdát úsměvné, nicméně například staroindický spis Vimanikašastra popisuje, že ve starověku létali ve Vimanech lidé nejen mezi kontinenty, ale dokonce i do vesmíru. Některé stavby, včetně pověstné lidské tváře, tak mohou být i díly pozemšťanů.

Mars a jeho tajemství 3

Již řadu desetiletí se diskutuje o pilotovaných letech na Mars. Velká technická a finanční náročnost projektu vede k tomu, že jeho realizace je stále odsunována do budoucnosti. Myslím si, že budoucí astronauté mohou na Marsu čelit ještě jednomu riziku, místo všech dosud známých. Každá planeta totiž má vedle známých fyzikálních podmínek také určitý duchovní vliv. Když navštívili astronauté Měsíc, výrazně se obrátili k víře a duchovnu. Měsíc má totiž již i v mytologii popisován výrazný kladný duchovní vliv.

Je otázkou, jak to bude u Marsu spojeného v mytologii s bohem války. Může se stát, že případní astronauté mohou při návštěvě planety čelit těžkým duševním stavům, nebo mohou u nich vypuknout obtížně diagnostikovatelná horečnatá onemocnění, díky kterým bude pobyt na této planetě pro lidi jen velmi obtížným, ne-li nemožným.

Autor: Petr Bajnar

Zdroj: https://bajnar.blog.idnes.cz

Staňte se partnery magazínu Kulatý svět, přidejte se k autorům. Kontaktujte naši redakci.

redakce
Články uveřejňované v magazínu Kulatý svět pocházejí ze dvou zdrojů: Články vlastní, redakční, autorské, které píší redaktoři nebo naši partneři pro magazín Kulatý svět. Texty jsou duševním vlastnictvím každého autora, proto je volně publikují kdekoliv dle jejich uvážení. Tyto články jsou označeny tagem Originální článek. Tvůrci článků mohou mít uvedenou svoji charakteristiku v odkazu Autoři. Články převzaté z webových stránek, sociálních sítí apod. Vždy uvádíme autora a zdroj textu.
avatar
  Odebírat  
Upozornit na