Rytíř v mém životě

Rytíř v mém životě

Je těžké žít s čarodějkou? Na to jsem se tě nestihla zeptat, odešel jsi z mého života velice rychle. Škoda, ale odmítla jsem soupeřit s tvou bývalou ženou, měli jste společnou minulost, zážitky. My dva, vlastně tři, i s tvou dcerou, tak my byli teprve ve fázi, kdy se přátelství pomalu, nenásilně překlopilo do zamilovanosti, do vztahu. A já nesoupeřím, nebojuji, s nikým. 

Již jsme se znali a věděl jsi, kdo by ti stál po boku. Sám sis vybral návrat, krok zpět. Vybral sis jistotu a zvyklosti 10letého nefunkčního vztahu, vybral sis sám. Jsi dospělý.

A příběh? Tady je

Příběh se udál asi před devíti či desíti lety a až nyní jsem já pochopila, že… Poznali jsme po Vánocích, při mé práci, to jsem ještě masírovala pro jeden sportovní hotel. Ač jsem v hotelu už masírovala nějaký ten pátek a vaší nedělní partičku jsem znala, osobně jsi mě návštěvou poctil až tehdy. Vstoupil jsi do dveří, v celé své kráse, s těma nádhernýma, upřímnýma, modrýma očima a chtěl jsi udělat masáž krční páteře. Měl jsi opravdu ztuhlý krk a já se začala činit. Hned, když jsem tě spatřila, věděla jsem, že budeš důležitý muž v mém životě. Měl jsi nejen rytířské jméno, ale i chování. Když jsem na tebe sáhla, měla jsem pocit, že již něco o tobě vím. Znala jsem tvé starosti, těžkosti, tvoje koníčky a radosti /čtu lidi dotykem, z karet, z aury, z Akáši, kam je mi někdy dovoleno nahlédnout, tady bylo dovoleno. Ten den to byla jen masáž a velice příjemný rozhovor. A také mé doporučení navštívit mě či jiného maséra asi za čtyři dny. Říkal, jsi že nemáš čas, byl jsi podnikatel a řešil jsi v tomto období daně. Věděla jsem, že bolesti po masáži se zmírní, ale že se opět vrátí. V sobotu jsem šla na focení aury. Volal jsi, že opravdu potřebuješ masáž, že máš bolesti hlavy, že zvracíš, a že sis musel vzít „růžovku (Brufen). Přijela jsem rovnou po kurzu do práce, klíče jsem měla u sebe a od té doby jsme spolu trávili téměř každou chvilku. Nejen volnou, ale i pracovní.

Ten den následoval po masáži společný oběd, který se protáhl až do večerních hodin. Oba jsme byli velmi komunikativní, a tak jsme sdíleli navzájem své životní prožitky. Rozuměli jsme si hned.

Rozváděl ses, měl jsi již svůj byt, v kterém jsi žil se svojí dcerou, kterou jsi měl v péči. Naše setkání byla pravidelná.  Setkávali jsme se na oběd, pak jsme byli spolu u tebe v kanceláři a společně jsme pracovali. Já odpoledne masírovala a tys mě po práci přijel vyzvednout, a ještě jsme šli společně na kávu, pokud byla dcera u tvé bývalé paní, na nějakém kroužku či u babičky. Začali jsme spolu trávit více a více času, i jsem se seznámila s dcerkou. Byla to už velká slečna, krásných dvanáct let. Začali jsme trávit i společně víkendy. Buď u mě ve velkém bytě, ještě s mojí spolubydlící, nebo jsme jezdili na společné  výlety, večer hráli společenské hry. Bylo to velmi uvolňující a radostné období. S Jirkou jsme byli stále pouze přátelé, ač byl rozvedený, neměli jsme spolu žádné intimnosti, mimo pár polibků. Já stále čekala, co bude dál. .A Jiří se stále jen ujišťoval, že jsme pouze přátelé. Byl po těžkém vztahu a já neměla kam chvátat. Čekala jsem, co vše se mezi námi vyvine. Vždy při masáži, když jsem se ho dotýkala, tak říkal – já stále vidím jen zeď, kámen okolo sebe. Jiří si vystavil kolem sebe zeď. Zklamaný muž, který bojoval o získání své dcerky do péče, následovalo manželství, ve kterém byly neřešené problémy a další dítě. Chápala jsem vše a čekala, co mi život & přátelství s tímto mužem přinese. Byl pro mě velmi zajímavý, inteligentní i přitažlivý. Hodně událostí, které jsme zažívali, jsem věděla dopředu, hodně jsem své intuici důvěřovala, a tak jsem mnohdy ani nebyla překvapená. Uzavírali jsme i obchody společně a plánovali budoucnost. Chtěli jsme koupit vilu s terasou, všichni jsme milovali Slunce a chtěli jsme odjet všichni tři na dovolenou do Dominikánské republiky. Za odměnu. Dcera se začala ve škole zlepšovat, ale nebylo to vše jen růžové, protože bývalá žena začala vystrkovat drápky a chtěla svého muže zpět. Vše vyvrcholilo, když Jiří odjel za obchodem mimo hranice České republiky a já dostala plnou moc a zodpovědnost za dcerku. Nebylo to lehké, ale společně jsme to zvládly. Pomáhala mi i moje spolubydlící, hlídala večer, když já byla v práci. Ale ráno a odpoledne jsem byla s mladou slečnou já. Poměrně jsme si rozuměly, a tak čas rychle plynul i bez přítomnosti tatínka. Ten nám večer volal přes různé sociální sítě, a tak jsme se i viděli my dva.

Prostě idylka, zdálo by se. Dcera byla Lvice každou buňkou v těle, byla akční, energická, hodná ale byla i zlobivka, a někdy si tak trochu zalhala do kapsy, ale nic závažného jsme nemusely řešit. Když se jí taťka vrátil, jejich přivítání mi vehnalo slzy do očí, láska mezi nimi byla opravdová. Otec & dcera – krásný vztah!

Na Prvního máje jsem se svému rytíři svěřila, že jsem zamilovaná. Jirka řekl, že je také zamilovaný a neskrýval zklamání, že mi to nemohl říci první. Bohužel, již jsem neuměla své city tajit. Chybu jsem udělala, to již dnes vím. A tak jsem si toto zapamatovala a již jsem žádnému muži neřekla já první, co cítím. Ano, měl tenkrát pravdu – byl to muž, měl právo první volby. Jiří ale zřejmě nebyl zamilován dostatečně. On se v této pozici s odkrytým Srdcem necítil dobře. A jeho bývalá žena začala činit nátlak. Nátlak na jeho návrat, na setkávání s druhou dcerou, nátlak na svoji pozici po jeho boku.  Použila  veškeré dostupné informace o mě, aby postupně vkládala do mého rytíře, ještě ne plně uzdraveného, zpátky obavy. Bývalá žena byla zdravotník, vystudovaný zdravotník a já – alternativní léčitelka, masérka & kartářka. Situaci nám ztěžovala i dcerka, která začala podávat informace bývalé ženě o tom, co s Jiřím děláme, kde jsme, co plánujeme a mnoho jiného. Prostě ta malá Lvice začala žárlit. Zvykla si mě mít jen a jen pro sebe. A já jako zamilovaná žena, což již bylo zřejmé, jsem chtěla být i s rytířem. Nejen s jeho dcerou.

Prostě v ráji začalo pršet a deštník jsme neměli. Možná jsme ten déšť nečekali, nevím. Měli jsme za sebou i pár bouřek, netušila jsem, že nás deštík tolik překvapí…

Pak už šlo vše rychle. Vše mezi námi bylo příliš čerstvé a křehké. Vlastně jen tou intenzitou by se mohlo zdát, že to byl dlouhý vztah, ale nebyl. Byl to mladý vztah, potřeboval ještě zrát a dozrát, ale k tomu jsme nedospěli.

A dlouhý vztah, ač ne plně fungující, byla pro ně, pro oba, jistota. Oni se měli kam vrátit. Já zůstala s tím vším sama, ve svém bytě, ve své práci. Zbyly mi jen vzpomínky a prázdné místo u stolu. Bolelo to.

Jeho bývalá žena mě nařkla z jakéhosi manipulování, vůbec nepochopila, že všeho bylo dosaženo pouhou Láskou z čistého srdce a důvěrou. Že dívčiny úspěchy ve škole byly důsledkem dobrého slova a projeveného každodenního zájmu. Že se Jiří začal uzdravovat, protože konečně někomu uvěřil a opustil svůj úkryt za zdí.

Jiří se vrátil odkud odešel a žádný obchod, který jsme měli rozjednaný my dva spolu nevyšel. Ano, takto funguje život, to byla naše šance. Jen naše. Prodal firmu a více jsem o něm neslyšela. I přestal navštěvovat hotelovou saunu, kde jsme se poznali.

Přemýšlela jsem, proč se mi to stalo a myslím, že jsem si špatně zadala objednávku do Vesmírné banky – já objednala kamaráda. A tím dlouhým uzdravováním z kamaráda na přítele jsme ztratili čas, který jsme mohli věnovat budování vztahu.

Poučení – když chceš vztah a chlapa se vším všudy, nesmíš si objednat „jen kamaráda!

Na druhou stranu, kdyby on si byl jistý sám sebou, neodložil by čarodějku jak svetr na ramínko do skříně a nevrátil by se do své bezpečné zóny, ke své bývalé ženě.

Ale vše je, jak má být, ráda vzpomínám na společné chvíle & období.

Poselství v tomto článku je

Opatrně na to, co objednáváte.
Opatrně na slova, která vyřknete vzhůru k nebesům nebo vlastně i jen tak, protože slova a naše myšlenky utváří naši budoucnost!

Ale i tak měl tento vztah pro mě mnoho poučného – zjistila jsem, jaký životní styl mi vyhovuje, co vše umí čistá Láska, důvěra, cit a mnoho dalšího.

A věř, že každý muž, kterého žena na své cestě potká/ a obráceně/ tě vede k tomu pravému partnerovi.
A jednou tě tam sám život dovede, až budeš celistvý, připravený vyvíjet se po boku partnera.

Tehdy, až nebudeš potřebovat žádné berličky, jen čistou přirozenou Lásku, a budeš připraven jít o level výš, pak může přijít ON/ONA.

Autor: Michaela Hančlová, https://seminarehanclova.blogspot.com

Staňte se partnery magazínu Kulatý svět, přidejte se k autorům. Kontaktujte naši redakci.

Články uveřejňované v magazínu Kulatý svět pocházejí ze dvou zdrojů: Články vlastní, redakční, autorské, které píší redaktoři nebo naši partneři pro magazín Kulatý svět. Texty jsou duševním vlastnictvím každého autora, proto je volně publikují kdekoliv dle jejich uvážení. Tyto články jsou označeny tagem Originální článek. Tvůrci článků mohou mít uvedenou svoji charakteristiku v odkazu Autoři. Články převzaté z webových stránek, sociálních sítí apod. Vždy uvádíme autora a zdroj textu.

Buďte první, kdo přidá komentář

Napište komentář