Stres náš mozek ovlivňuje více, než si myslíme. Ano, dobře známe nesoustředěnost, zapomnětlivost, negativitu a úzkost, jež sebou stresující situace přinášejí, ale málokdo z nás ví, že náš mozek také zmenšují. Hormony uvolňované v odpovědi na stres nejenže ovlivňují mozkové funkce, ale mění také fyzickou strukturu našeho mozku.
Stresový hormon kortizol může zahubit nové neurony nebo snížit či zastavit jejich tvorbu v části mozku zvané hipokampus.
Hipokampus je klíčový pro učení, paměť a řízení emocí stejně jako pro vypínání stresové odpovědi po skončení stresující události.
Všechno jsou to procesy, které nutně potřebujeme jak v osobním, tak profesním životě.
Chronický stres může zmenšit také mediální prefrontální kortex, což negativně ovlivňuje rozhodování, pracovní paměť a řízení impulzivního chování.
Stres má také schopnost ovlivňovat kmenové buňky a brání jejich přístupu do prefrontálního kortexu, kde plánujeme složité chování a přiměřenou sociální interakci.
Výsledkem je mozek, který se hůře učí, hůře si pamatuje a je náchylnější k úzkosti a depresi.
Jako by toho nebylo dost, stejné stresové hormony mohou zvětšit a zvýšit aktivitu části mozku zvanou amygdala. Amygdala je klíčová při formování a ukládání vzpomínek spojených s vysoce emocionálními událostmi.
Páruje události s pocity a tato spojení jsou uskladněna v naší dlouhodobé paměti, takže se můžeme podobné zkušenosti v budoucnosti buď vyhnout, nebo ji vyhledávat.
Změny, které kortizol způsobuje, navyšují negativní emoce jako strach, úzkost a agresi.
Tyto mozkové změny mohou mít významný dopad na způsob interakce s okolím, naši schopnost učení, pamatování, rozhodování a plnění dlouhodobých cílů. Zároveň znesnadňují úspěšně zvládat budoucí stresující situace, což vytváří začarovaný kruh.
Naštěstí jsme objevili velmi účinnou eliminaci těchto negativních dopadů: cvičení. Cvičení zlepšuje rozpoznávací funkce, zvětšuje mozek a může pomoci vytvářet odolnost proti stresu.
Cvičení pomáhá urychlovat uvolňování látky zvané mozkový neurotropní faktor (BDFN), která pomáhá při vývoji zdravé mozkové tkáně a umí zvrátit negativní účinky stresu. Cvičení je jako hnojivo pro mozek. Udržuje stávající neurony vitální a zdravé a podporuje růst těch nových. Čím více cvičíme, tím více BDFN vytváříme a tím více nových neuronů vzniká, obzvláště v hipokampu.
Cvičení také uvolňuje lidský růstový hormon (HGH), který je nezbytný pro růst a vývoj všech mozkových i tělních buněk. HGH působí proti přirozené buněčné atrofii způsobené stárnutím a zvyšuje objem mozku. Obyčejný 30sekundový sprint může vyvolat až šestinásobný nárůst HGH se špičkou o hodinu později.
Abychom mohli čerpat z těchto výhod, nemusíme cvičit dlouhé hodiny. Nedávná analýza 10 studií zjistila, že na zlepšení nálady a zvládání stresu mají nejlepší vliv pětiminutové dávky cvičení. Kdykoliv máme pár minut, zkusme udělat něco, co nám zvedne tep nebo zatíží naše svaly. Je to pozitivní a konstruktivní způsob, jak zvládat stres a jak se nezbláznit
Zdroj: www.energiezivota.com
Staňte se partnery magazínu Kulatý svět, přidejte se k autorům. Kontaktujte naši redakci.
Buďte první, kdo přidá komentář