Chobotnice přiletěly z vesmíru

Chobotnice přiletěly z vesmíru

Nejnovějším hitem populárně vědeckých webů je značně kontroverzní evoluční studie, která je označována jako „důkaz“, že chobotnice nepocházejí ze Země, nýbrž jde o import z vesmíru. Jak už to v podobně šokantních „zjištění“ chodí, celá věc je poněkud méně podložená, než bylo záhodno. V duchu odpovědi na většinu článků, které končí otazníkem, tak můžeme již nyní sdělit „Ne, chobotnice k nám z vesmíru nejspíše nepřiletěly“. To však neznamená, že ve spekulativní rovině nemá zdroj celého zjištění některé zajímavé závěry.

Ačkoliv je Země stará zhruba 4,5 miliardy let, po většinu tohoto období byla jenom o něco méně pustší než lunární povrch. Zřejmě již před 3,7 miliardy let existoval jednobuněčný život. Hledání takto starých miniaturních fosilií je komplexní řehole, vědci si tak validitou jednotlivých nálezů nemohou být zcela jisti. Některé studie proto posouvají tuto cifru pár stovek milionů let dozadu až do 4,1 miliardy, k této sumě však v reálu prozatím chybí nevyvratitelné důkazy.

Jisté je, že nám známý jednobuněčný život „dýchající“ kyslík vznikl zhruba před 2,2 miliardy let, tedy circa v polovině období mezi dnešní epochou a samotným počátkem existence planety. I v této éře však byly jednotlivé bakterie velkými solitéry, a nespojovaly se do komplexnějších celků, kterým říkáme mnohobuněčné organismy. Tedy takové, jako jsme i my lidé.

Exploze, která nastartovala život

Éra nám podobného, komplexního života – ať už živočišného či rostlinného – se tak datuje sotva do poslední miliardy let. I zde se přímé důkazy shánějí obtížně, z fosilních nálezů však víme, že zhruba před 540 miliony lety (zřejmě nikoliv náhodou po konci éry, kdy byl skoro celý povrch planety pokryt ledem, tzv. Snowball Earth) nastala přímo exploze mnohobuněčných forem života.

Poměrně příznačně je tento boom pojmenován jako Kambrická exploze. Během ní najednou oceány začala obývat první skutečná zvířata na Zemi. Odtud se poté vydala na souš, kterou začala kolonizovat spolu s rostlinami – další formou mnohobuněčného života.

Není vyloučené, že tyto jednoduché mnohobuněčné organismy existovaly již před cca jednou miliardou let nazpět a víc. Kvůli tomu, že však ještě mohly mít především měkké tkáně, které se obtížně fosilizují, se nám o této možné minulosti prakticky nedochovaly žádné důkazy. Zatímco Kambrická exploze je tak teorií, pro níž svědčí důkazy, dřívější start mnohobuněčného života je prozatím spíše hypotézou, pro níž sice existují zajímavé argumenty, prozatím se však musí obejít právě bez oněch důkazů.

Příliš pomalý start?

Buď jak buď, jenom snad osmina (hypoteticky čtvrtina) historie planety rámcově připomínala dnešní realitu komplexních ekosystémů a forem života, na jejichž pozorování není třeba mikroskop. Důvody této Kambrické exploze jsou prozatím zahaleny rouškou tajemna. Evoluční biologie předpokládá, že mohlo jednoduše jít o výsledek postupné zvyšující se komplexnosti organismů a biomů.

Jinými slovy, že evoluce potřebovala pomalý start podobně, jako leccos jiného. Důvodů pro boom však může být více a jedním z nich je dost možná i Snowball Earth. Během obrovského tání skoro zamrzlé planety se totiž do oceánů uvolnilo i obrovské množství minerálů, které se po 80 milionů let hromadily pod planetárním ledem.

Kosmické chobotnice vrací úder

Co když je však takový náhled příliš… jednoduchý? Co když se život na Zemi vyvinul jenom s pomocí mimozemské intervence? Právě to s odkazem na hypotézu panspermie řešila ona nepřesně reportovaná aktuální studie.

V práci vyšlo 33 autorů právě z možnosti, že evoluce na Zemi dostala výrazné nakopnutí „importem“ pokročilejších forem života z vnějšího vesmíru. Práce s ohledem na sekvencovaný genom rozebírá mimo jiné rozdělení jednodušších olihní na komplexnější chobotnice během v období před více než 275 miliony let dochází k tomu, že může „odpovídat vložení řady nových genů skrze mimozemský virus“.

To v praxi znamená postulování možnosti, že se prehistorická Země mohla střetnout s vesmírem poletujícím kusem RNA (vezoucím se na kometě), od něhož si následně olihně „vypůjčily“ zbrusu nové geny. Již samotný start života před 4,1 miliardy let (sem studie staví hranici počátku) však prý byl konzistentní i s dopravou jiných virů na Zemi pomocí komet. Všechny větší pozemské evoluční změny pak byly následkem dalších podobných impaktů a dopravy nové RNA.

Alternativně ovšem práce rovněž dodává, že jiným scénářem evoluce chobotnic by mohlo být i „měkké přistání“ zmražených vajíček chobotnic do pozemských vod…

Je to právě druhé navrhované „řešení“ neznámého, co vyvolává evolučním biologům největší bolehlav. Výjimečná tvrzení totiž vyžadují výjimečné důkazy, a tato práce je, zejména ve svém druhé navrhované tezi, jednoduše postrádá. Je pravdou, že genom chobotnic disponuje celou řadou zvláštností – to však nemusí automaticky znamenat nic exotického. Tři roky nazpět navíc genetika rovněž přišla s důkazem, že nervový systém chobotnic se od olihní oddělil teprve před 135 miliony lety, tedy dávno po Kambrické explozi.

Tak pomalý vývoj odpovídá spíše zaběhnutým tezím než mimozemskému vlivu. Jak pro LiveScience podotkl virolog a biolog Ken Stedman z Portlandské státní univerzity, aby byly mimozemské viry takto významné pro nakopnutí evoluce olihní, musely by se samy po boku olihní i vyvinout. To by znamenalo, že přišly z místa, kde je fauna v podstatě identická s tou pozemskou, a takovou ideu snad bez další opory ani nelze nazvat hypotézou. „Mnoho z tvrzení této práce je víc než spekulativní, a to ani nekomentuji použité zdroje,“ dodal Stedman.

Kontroverzní kořeny

Je pravdou, že první ze závěrů práce – o vlivu RNA na pozemskou evoluci obecně – není bez zajímavosti. V posledních letech přibývá důkazů o tom, že čistě pozemské viry mohou skrze přenášení kusů DNA mezi organismy (v zásadě přirozenou GMO), v evoluci plnit významnou úlohu. Jiné studie navíc ilustrovaly, že viry jsou v pozemském biomu skoro všudypřítomné, a většina z nich proto našemu organismu zjevně není škodlivá. Možnost ovlivnění pozemské evoluce skrze kosmické retroviry je proto pozoruhodná, a měla by být předmětem dalšího teoretického výzkumu.

Prozatím ale stále platí, že vše z toho, co debatovaná studie předkládá, lze vysvětlit i daleko přízemnější přirozenou evolucí života čistě na Zemi. Od identifikace nejstaršího společného předka pozemského života po přechod na kyslík využívající mikroorganismy dávají dnes platné evoluční teorie víc než dost argumentů, proč si vystačit bez kosmického importu.

Ničemu nepomáhá ani skutečnost, že hned dvěma z autorů nynější práce jsou Edward Steele a Chandra Wickramasinghe. První jmenovaný se podílel již v 70. letech na postulování původní hypotézy panspermie. Druhý pak přímo navrhl „alternativní evoluční tezi“, z níž nynější studie vychází – na tezi přitom spolupracoval se Sirem Fredem Hoylem, který sice není bez výrazných vědeckých ostruh, ale také jeden čas mimo jiné tvrdil, že fosilie Archaeopteryxe jsou podvrhem…

Jinými slovy, ani jeden z mužů o sobě nemůže zrovna tvrdit, že k fantastickým závěrům došel zcela náhodou. Je samozřejmě logické, že hledají pro své staré teze oporu – stejně tak je ale logické, že právě proto musí věda jejich práci (která navíc vyzývá stávající konsensus) podrobovat daleko skeptičtější kontrole. Co by v reálu museli učinit pro podložení svých důkazů? Zřejmě nalézt skutečné mimozemské viry na kometách nebo jejich fragmentech dopadnuvších na Zemi. K tomu by však bylo potřeba mnohem dražšího úsilí, než jaký vykonává nynější studie.

Prozatím platí, že ačkoliv kontroverzní práce v reálu nedává žádné argumenty pro mimozemský původ chobotnic, její argumenty pro vliv mimozemských virů na vývoj života na Zemi by mohly být pozoruhodným alternativním náhledem na evoluci. Tím však také, bez dalších důkazů, prozatím také zůstanou.

Věda obecně raději vyznává spíše jednodušší než složitější vysvětlení, a kosmické viry dopadávající pravidelně na Zemi, se zatím zdají být spíše z druhého ranku.

Autor: Ladislav Loukota

Zdroj: www.nedd.tiscali.cz

Staňte se partnery magazínu Kulatý svět, přidejte se k autorům. Kontaktujte naši redakci.

redakce
Články uveřejňované v magazínu Kulatý svět pocházejí ze dvou zdrojů: Články vlastní, redakční, autorské, které píší redaktoři nebo naši partneři pro magazín Kulatý svět. Texty jsou duševním vlastnictvím každého autora, proto je volně publikují kdekoliv dle jejich uvážení. Tyto články jsou označeny tagem Originální článek. Tvůrci článků mohou mít uvedenou svoji charakteristiku v odkazu Autoři. Články převzaté z webových stránek, sociálních sítí apod. Vždy uvádíme autora a zdroj textu.
avatar
  Odebírat  
Upozornit na