Proč lékaři podléhají alternativní medicíně?

Proč naši lékaři podléhají alternativní medicíně?

Lékařů, kteří se zapletli s alternativní medicínou, mohou být desítky. Ve svých ordinacích mnozí z nich nabízí kromě ověřené léčby i postupy a preparáty, které nikdy neuspěly v regulérních studiích a testech. Někteří se dokonce kompletně postavili na druhou stranu barikády, věnují se jenom alternativní medicíně a tu ověřenou, často hanlivě nazývanou jako oficiální, tedy tu, kterou studovali a jejímž titulem se honosí, zavrhují a dokonce proti ní různými způsoby bojují, jako třeba protiočkovací ikona MUDr. Ludmila Eleková.

Pomineme-li známé postavy alternativní medicíny s tituly MUDr., jako jsou už zmíněná bojovnice proti očkování či MUDr. Josef Jonáš, který vyvinul svůj vlastní, velmi svébytný, systém alternativní medicíny, je velmi těžké se lékařů koketujících s kouzelnými a neprokázanými léčebnými metodami dopočítat. Dosud to nikdo neučinil. Prezident České lékařské komory Milan Kubek přiznává, že nejspíš není ani možnost, jak k tomuto číslu dojít. „Nemáme žádný nástroj, jak takovou činnost lékařů evidovat. Přírodní medicínu jako doplněk klasické léčby menší část kolegů nepochybně používá. Naopak věřím, že k šarlatánským metodám se ze zištných důvodů uchylují jen jednotlivé černé ovce,“ říká Milan Kubek.

Chyba ve vzdělávání?

Podle něj není výskyt těchto černých ovcí záležitostí systému, ale jde o věc individuálního nastavení: „Někdo dovedně využívá sugesci a placebo efekt k tomu, aby pomohl svým pacientům trpícím například psychosomatickým onemocněním. Někdo jiný se naopak může ze zištných důvodů zpronevěřit lékařské etice. No a třetí skupinu tvoří blázni. Ani lékař totiž samozřejmě není imunní vůči duševním poruchám.“

Trochu jinak to ale vidí patolog Jaromír Šrámek. „Myslím si, že hlavním důvodem poměrně velké příchylnosti k alternativní medicíně mezi lékaři je pregraduální a do jisté míry i postgraduální vzdělávání lékařů. Během svého pregraduálního vzdělávání se medik setkává s řadou vědeckých poznatků jako se zjevenou pravdou, k úspěšné zkoušce postačuje jen prostá reprodukce znalostí. Později se student v klinické fázi studia případně lékař v předatestační přípravě, naštěstí jen v některých oborech a na některých pracovištích, setkává s tím, že rigorózní důkazy klinické účinnosti jsou pokládány za samoúčelný nápad „teoretiků“ případně „profesorů z klinik“, pro dobrou praxi je zásadní tzv. dobrá zkušenost. Celé je to ještě zhoršeno tím, že studium medicíny samo o sobě zvyšuje sebevědomí a tlumí kritický náhled na vlastní znalosti a neznalosti,“ říká Jaromír Šrámek.

„Dobrá víra?“

Václav Hořejší, imunolog a ředitel Ústav molekulární genetiky Akademie věd vidí za přechodem lékařů na druhou stranu barikády podobně jako Kubek ziskuchtivost. „Vycházejí vstříc silné poptávce a jejich kouzelný titul MUDr. jim poskytuje velkou výhodu oproti netitulovaným konkurentům. Tito lidé praktikují i naprosto šílené metody, jako je elektroakupunktura dle Volla,“ vysvětluje Hořejší. Podle něj jde ale o menší skupinu lékařů. „Většina těch, co alternativní medicínu praktikují, pravděpodobně věří, že ony metody, jako homeopatie, akupunktura či třeba diagnostika pomocí siderického kyvadélka, skutečně empiricky fungují. Někteří v některých těchto metodách spatřují jakousi souvislost s náboženstvím a s nadpřirozenými jevy. Některé tyto metody (akupunktura a jí příbuzné metody) dokonce mohou mít i racionální, i když dosud nedostatečně probádaný podklad. Přirozeným (a pro racionální lidi jediným) vysvětlením fungování většiny těchto metod je samozřejmě působení placebo efektu, který je mocně posilován tím, že se ho pacientovi dostává z rukou pana doktora,“ je přesvědčený Hořejší a zároveň dodává, že pokud šarlatánské metody praktikuje lékař, je to mnohem lepší, než když je to nějaký nevzdělaný amatér-šarlatán. „Velká většina lékařů totiž ví, kdy je nutno použít standardní metody racionální medicíny, a kdy onen placebo efekt vyvolaný „alternativní“ metodou přinejmenším neuškodí. Z tohoto důvodu bych proti používání alternativních metod lékaři ani příliš nebrojil,“ říká smířlivě Hořejší.

Jan Kořen, primář I. interní kliniky – kliniky hematologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a VFN v Praze je přesvědčený, že příklon k alternativní medicíně je čistě záležitostí lékařů prvního kontaktu, u jejichž pacientů nejde o závažné problémy a akutní ohrožení zdraví. „U ambulantních specialistů a u nemocničních lékařů si použití takových metod nedokážu vůbec představit,“ říká. „Domnívám se, že kromě finančního profitu může být motivací i snaha „něco“ nabídnout i při vyčerpání možností standardní medicíny v případech, kdy přes veškeré úsilí nejsme schopni odstranit chorobnou jednotku, či dostatečně potlačit obtíže pacienta, někdy dokonce i stanovit přesnou příčinu obtíží, např. u funkčních poruch, psychosomatických obtíží apod.,“ dodává.

Měla by se „alternativa“ kriticky přednášet?

Boris Kreuzberg, děkan Lékařské fakulty UK v Plzni přemítá, že by možná bylo na čase začít studenty lékařských fakult s alternativní medicínou seznamovat. „Studenti medicíny jsou, věřím, vzděláváni kvalitně a racionálně v metodách klasické medicíny, avšak bývají minimálně informováni o postupech medicíny alternativní, jejich principech a škodlivých následcích.  Někteří lékaři skutečně občas použijí alternativní přístupy z důvodů ekonomických (např. homeopatika, která nejsou hrazena zdravotními pojišťovnami a platí u nich smluvní ceny, tedy dá se na nich vydělat). Akupunktura jako stará metoda čínské medicíny má i určité racionální podklady a určitě neškodí. Čili, důvody otevřenosti některých lékařů k alternativní medicíně jsou velmi často finanční, mnohem méně ideologické či náboženské. Možná by opravdu bylo dobré více se studenty o mnohdy neseriózních přístupech alternativní medicíny diskutovat a poukazovat na nebezpečné důsledky jejich použití. Bohužel i média často propůjčují alternativcům velký prostor a mnozí z nich jsou poměrně agresivní,“ říká Boris Kreuzberg.

Jeho kolega, děkan lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně Jiří Mayer jde ještě dál. Zdravotnickému deníku na otázku „Myslíte si, že je potřeba něco udělat se stavem, kdy lékaři svými tituly zaštiťují často bizarní, neprůkazné a někdy i nebezpečné metody tzv. alternativní medicíny?“ odpověděl, že Lékařské fakulta Masarykovy univerzity v Br již má v přípravě několik oznámení relevantním úřadům v ČR.

Autor: Leoš Kyša

Zdroj: www.zdravotnickydenik.cz, 29. 10. 2014

Staňte se partnery magazínu Kulatý svět, přidejte se k autorům. Kontaktujte naši redakci.

redakce
Články uveřejňované v magazínu Kulatý svět pocházejí ze dvou zdrojů: Články vlastní, redakční, autorské, které píší redaktoři nebo naši partneři pro magazín Kulatý svět. Texty jsou duševním vlastnictvím každého autora, proto je volně publikují kdekoliv dle jejich uvážení. Tyto články jsou označeny tagem Originální článek. Tvůrci článků mohou mít uvedenou svoji charakteristiku v odkazu Autoři. Články převzaté z webových stránek, sociálních sítí apod. Vždy uvádíme autora a zdroj textu.
avatar
  Odebírat  
Upozornit na