Co jsou rodinné konstelace

Podívejme se na rodinné konstelace očima psychologa.

Konstelace systémů je jedna z nových, velmi efektivních a účinných metod osobnostního rozvoje člověka. Její průběh podle autora metody: „Klient si vybere se skupiny zástupce za členy své rodiny a postaví jednoho po druhém do vzájemného vztahu… Když jsou zástupci rozestaveni, vidíme, že cítí jako lidé, které reprezentují, aniž by je znali. Takže vědí o lidech, které neznají. To vypovídá něco o lidském založení. Nejsme jen sami za sebe, jsme propojeni s mnoha jinými, velmi nevyzpytatelným způsobem. To, co také vychází při rodinných konstelacích na světlo je, že na konci jsou si všichni v rodině rovni. Nikdo není lepší, nikdo horší. Takže nakonec můžeme být velmi pokorní a přijmout své místo v rodině. A tím, že přijmeme naše správné místo v rodině se cítíme dobře a svobodně.“ (Bert Hellinger)

„Vracíme se k pramenům. K pramenům konstelací. Možná, že sahají až do období kmenových společenstev, kdy se celá vesnice potkala společně se šamanem, aby pomohla trpícímu. A kdo byl tím trpícím? Vesnice sama. Když byl nemocný jednotlivec, byla zároveň nemocná celá vesnice, nebylo mezi nimi rozdílu. Proto celá vesnice podpořila onoho trpícího, aby se zároveň také vyléčila.

Tak se potkává v konstelacích skupina, aby pomohla zadavateli a každý zástupce i zástupkyně je zároveň svou rolí obohacen. Vkládá sebe ve prospěch druhého, prochází si bolestí i uvolněním, aby nakonec proudila láska. A skupina odchází proměněna jako celek.

Z pramenů se postupně formují proudy. Vytékají do všech stran a do všech oblastí. Jsou jedinečné. Některé jsou drobnější, některé mohutnější. Mnohdy jsou tak změněné, že už je nelehké poznat jejich původ. A proto je dobré si někdy připomenout ony prameny…“ (Převzato z FB stránky Konference systemických konstelací 2015 – zkráceno)

Oblasti uplatnění konstelací (podle B. Hellingera)

Rodinné konstelace mohou pomoci lidem, kteří:

  • mají problémy ve vztazích
  • někoho hledají a přejí si mít vztah
  • se chtějí osvobodit od příliš omezujících rodinných vazeb
  • jsou konfrontováni s něčím velmi závažným
  • chtějí už uzavřít svoje vnitřní nebo vnější konflikty
  • hledají profesní úspěch
  • chtějí po rozvodu najít správné místo pro svoje děti
  • nedovolují sami sobě být úspěšní a šťastní
  • stále prožívají zkušenost outsidera.

Konstelace mohou pomoci najít řešení také:

  • při konfliktech a osudových událostech v rodině
  • když mají vliv na rodinu historické skutečnosti
  • v případech mobingu, opakované nemoci, ztráty motivace
  • když je třeba zvládat kolize v týmu před restrukturací.

Trocha teorie

Systemické konstelace jsou alternativní terapeutickou metodou, která čerpá z terapie rodinných systémů, z existenciální fenomenologie a z postojů příslušníků kmene Zulu k rodině.

Jde o to odhalit prozatím nerozpoznanou dynamiku systému, která často zahrnuje více generací v rodině a vyřešit škodlivé účinky této dynamiky například tím, že proces povzbudí subjekt, aby se setkal s představiteli minulosti a aby přijal skutečnou realitu minulosti.

Rodinné konstelace se liší od kognitivní, behavioristické a psychodynamické psychoterapie. Jejich zakladatel Bert Hellinger začleňuje do popisu jejich funkce i představu o morfické rezonanci.

Současné problémy a obtíže jednotlivce nebo rodiny mohou mít důležitou souvislost s traumaty, která utrpěly předchozí generace. Ti, kdo jsou postiženi, často o minulosti už nevědí nic a neznají ony původní události.

Hellinger popisuje vztah mezi současnými a minulými problémy, které nejsou způsobeny přímou osobní zkušeností jako “systémové zapletení”. Ta se vyskytují, když rodinu postihla nevyřešená vážná traumata jako je vražda, sebevražda, náhlá úmrtí dětí anebo mladých lidí, matky při porodu, zneužití. atd. Významnou roli zde hrají i války, okupace, emigrace a přírodní katastrofy. Psychiatr Ivan Böszormenyi-Nagy pojmenoval tento jev jako neviditelné loajality.

Konceptuální základ

Filozofická orientace rodinných konstelace vznikla integrací psychoterapie s fenomenologickým pohledem na rodinné systémy a s prvky domorodé duchovní mystiky. Fenomenologická linie – filozofové Franz Brentano, Edmund Husserl a Martin Heidegger.

Spíše než snaze pochopit mysl, emoce a vědomí, se existenční fenomenologie otevírá vnímání úplného panoramatu lidských zkušeností a snaží se pochopit jejich smysl.

Rodinné konstelace vycházejí z psychologie rodinných systémů. Hlavními postavami tohoto proudu byli Jacob Lewi Moreno, zakladatel psychodramatu, dále Ivan Böszörmenyi – Nagy, průkopník transgeneračního systémového myšlení; Milton Erickson, průkopník krátké terapie a hypnoterapie; Eric Berne, který razil pojem životních scénářů a Virginia Satirová, označovaná za matku rodinné terapie. Ta vytvořila na základě své psychoterapeutické praxe „model růstu“ a rozvinula metodu “sochání”. V. Satirová je přímou předchůdkyní systemických konstelací. V minulém desetiletí byly osloveny metodou konstelací masy lidí a odborných pracovníků po celém světě.

Proces vychází z domorodého duchovního mysticismu, přispívá k uvolňování napětí, k oslabení emocionální zátěže a k řešení skutečných problémů.

Bert Hellinger žil v padesátých a šedesátých letech jako římskokatolický kněz celkem šestnáct let v Jihoafrické republice. Hovořil plynně jazykem kmene Zulu a podílel se na jejich rituálech. Zvláštní význam viděl v tradičním postoji Zulu k rodičům a k předkům, který se značně lišil od postoje Evropanů.

Heidegger tvrdil že být člověkem, to znamená vstoupit do světa bez jasné logické, ontologické nebo morální struktury. V kultuře Zulu však Hellinger našel jistotu a rovnováhu, která byla charakteristickými znaky Heideggerova nepolapitelného autentického Já. Tradiční obyvatelé Zulu žili a působili v náboženském světě, ve kterém bylo téma předků ústředním bodem. Předkové byli považováni za pozitivní, konstruktivní a tvůrčí přítomnost. Spojení s předky je také ústředním prvkem procesu konstelací. (podle Wikipedie)

Autor: Wikipedie, Zdeněk Šimanovský

Zdroj: www.simanovsky.cz

Staňte se partnery magazínu Kulatý svět, přidejte se k autorům. Kontaktujte naši redakci.

Články uveřejňované v magazínu Kulatý svět pocházejí ze dvou zdrojů: Články vlastní, redakční, autorské, které píší redaktoři nebo naši partneři pro magazín Kulatý svět. Texty jsou duševním vlastnictvím každého autora, proto je volně publikují kdekoliv dle jejich uvážení. Tyto články jsou označeny tagem Originální článek. Tvůrci článků mohou mít uvedenou svoji charakteristiku v odkazu Autoři. Články převzaté z webových stránek, sociálních sítí apod. Vždy uvádíme autora a zdroj textu.

Buďte první, kdo přidá komentář

Napište komentář