Astrologie podle skeptiků

Co říká astrologie lidem se skeptickým pohledem.

Astrologie se zrodila jako zemědělský kalendář v Mezopotámii asi před šesti tisíci lety. Bývala všeobecně přijímána jako integrální součást státní správy. Avšak později, potom co se z ní v období renesance vyčlenila astronomie jako skutečná nauka o hvězdách, si již nedokázala svoje postavení udržet. V dnešní době je astrologie starobylý relikt pro pobavení mas. Vyvolává rozporuplná stanoviska a vzbuzuje nejrůznější představy. Ať již je triviální či nikoliv, ať již je nebezpečná či nikoliv, jedno je po 120 letech formálního výzkumu jisté – je nepravdivá.

Nejjednodušší formou astrologie je astrologie slunečních znamení, která se odráží v novinových sloupcích a prohlášeních typu: „Lvi jsou dobří vůdci“. Je to sice trapné uznat, ale tyto výroky zní smysluplně. Dokonce se v nich můžete i často poznat. Jsou však tak vágní, že mohou pasovat prakticky na kohokoliv.

Seriózní astrologové shodně tvrdí, že astrologie slunečních znamení je nesmysl, přitom ale spousta z nich ráda takovéto novinové sloupky píše. Seriózní astrologové tvrdí, že planetární astrologie je to „ono“, o co ve skutečnosti jde. Vliv planet v různých našich „domech“ je to, co je na astrologii pravdivé. Argument o značné vágnosti platí i zde, ale astrologové jej neshledávají přesvědčivým, navzdory tomu, že všechny provedené testy ukázaly, že astrologické předpovědi jsou tak nejasné, že mohou být považovány za čistě náhodné.

Astrologové musí čelit hned několika těžkostem. Znamení zvěrokruhu představují 30 stupňové výseče oblohy na dráze slunce. Mají stejné názvy jako souhvězdí, která jim kdysi odpovídala. Smůla je v tom, že se Země mírně „naklání“, což způsobuje, že se každým rokem posune hvězdná obloha o dvacet minut. Tedy od té doby, kdy byl ustanoven kalendář a sluneční znamení byla pevně přiřazena jednotlivým měsícům, se příslušná souhvězdí posunula již o téměř dva měsíce. Většina Býků se tedy ve skutečnosti narodila tehdy, když slunce bylo v souhvězdí Ryb.

Slunce nezůstává v jednotlivých souhvězdích pokaždé celý měsíc, ale doba trvání jednotlivých znamení se liší, například o více než jeden týden pro souhvězdí Štíra a trvá dokonce téměř dva měsíce v případě souhvězdí Panny. Na zvěrokruhu se ve skutečnosti vyskytuje ještě třinácté souhvězdí zvané Hadonoš a Slunce se dokonce čas od času vyskytne v souhvězdí Velryby.

Astrologové tento problém řeší prohlášením, že znamení tak jako tak neodpovídají souhvězdím proto, že se jedná o něco úplně jiného. Jak se však potom vyrovnají se základní tezí astrologie, že to jsou hvězdy, co ovlivňuje náš život, jest záhadou. Chtějí po nás, abychom přijali myšlenku, že hvězdy ovlivňují náš život, ale nejedná se tedy o skutečné hvězdy, ale o jakési „imaginární“ hvězdy, které jsou tam, kde skutečné hvězdy byly před 4000 lety.

Tento rozpor se navíc prohloubil, když došlo k přechodu z juliánského na gregoriánský kalendář, který je užíván do dnešní doby. Gregoriánský kalendář je vyrovnáván pomocí přestupných roků, tak aby bylo zabráněno posouvání měsíců do jiných ročních období. V roce 1583 došlo v katolických zemích k vypuštění deseti dnů v říjnu, tak aby byla roční období opět srovnána. Váhy tedy skončily ve Francii o deset dní dříve než v Německu. Od roku 1700 i ostatní země postupně přecházely na gregoriánský kalendář a přeskočily tak příslušný počet dní, aby se kalendáře vyrovnaly. Přestupné roky nám stále připomínají tento problém. Jak je tedy možné, že Ryby jsou o jeden den delší každým čtvrtým rokem, s výjimkou přelomu století, pokud se všem nejedná o každé čtvrté století? Astrologická znamení tedy nejsou jednoznačně přiřazena jednotlivým úsekům nebe, ale vycházejí z právě užívaného kalendáře, nedokonalého lidského vynálezu, sloužícího k určování svátků, pěstitelských lhůt a obchodních schůzek.

Závěrem, abychom poukázali na teoretické problémy, je třeba říci, že astrologové jsou zcela ztraceni, pokud mají diskutovat o mechanismech, které způsobují daný efekt na lidské osudy. Je tento vliv silnější pro bližší objekty? Pokud ano, proč se tedy zabývat např. Plutem, pokud se nám mnohem blíže vyskytují stovky asteroidů; pokud tomu tak není, pak je třeba uvažovat objekty v libovolné vzdálenosti, tedy celé miliardy vesmírných objektů. Je tento vliv větší pro hmotnější objekty? Jestliže ano, pak Slunce a Jupiter všechno převáží. Pokud to na hmotnosti nezávisí, pak se dostáváme opět k miliardám objektů.

Astrologie je ve skutečnosti nejjasnějším projevem „Cikánského efektu“. Díky tomu vypadají všechny druhy předpovědí jako by fungovaly. Začnete s nějakou sadou symbolů, kterým jste přiřadili určité významy a zkonstruujete vyprávění pro svého klienta na základě náhodného výběru těchto symbolů. Tento efekt můžete zdokonalit tím, že pro výběr symbolů použijete spletité, rituální procedury. Pokud zajistíte, aby prohlášení byla dostatečně obšírná a vágní, máte zaručeno, že váš příběh bude pasovat na libovolného klienta a zbývá už jen to, aby se váš klient s předpovědí ztotožnil a něco vám za něj zaplatil. Jedná se o podvod, ve kterém klient udělá veškerou práci při hledání významů ve neurčitém vyprávění a „Cikánce“ se dostane jak uznání, tak peněz.

Tedy k čemu je to všechno dobré? Astrologie obsahuje fantastickou sbírku obrazů. Astrologické obrazy, které vetkal Dante do většiny svých děl, jsou typickým příkladem skvělého materiálu, který obohatil spoustu výtvarných prací, hudby, literatury a divadla. Coby souhrn lidských sklonů a charakterů je astrologie stejně tak bohatá jako jiné mytologie a je následně skvělým nástrojem osobního sebepoznávání. Dokáže vám říci mnoho o vás samých, protože provokuje k tomu, abyste se sami nad sebou zamysleli. Astrologie se však nesmí zaměňovat s popisem reality.

A co je na ní špatného? Jedná se o způsob, jak se vyhnout zodpovědnosti za vlastní chyby a obecně za celý svůj život. Dává náhodné rady, které jsou pro většinu z nás uspokojivé. Uvědomme si však, že i světoví státníci, včetně Reagana, byli známí tím, že si vydržovali astrology! To přidává Hvězdným válkám novou zápletku, není-liž pravda! Je známo, že určité firmy odmítají pracovní místa lidem na základě jejich horoskopu, což je ta nejpitomější bigotnost. Astrologie přispívá velkým dílem k odrazování lidí od kritického myšlení a otevírá tak pole působnosti nejrůznějším typům bez skrupulí. Nejsmutnějším následkem jsou však milióny lidí, jejichž peníze jsou snadným ziskem astrologů výměnou za prázdné rady, a kterým je tak brána příležitost převzít vlastní zodpovědnost za vlastní záležitosti.

Astrologie je trochu zábavná a zdobná, ale je hloupost ji brát vážně.

Historie

Astrologie se zrodila jako zemědělský kalendář ve starém Sumeru, někdy okolo čtvrtého tisíciletí před naším letopočtem. Kalendář byl postaven na jevu, kterému se říká heliaktický východ hvězd a který se tak stal základním konceptem astrologie, ale později byl zapomenut.

Sumeřané pozorovali nebe a zjistili, že i když se hvězdy pohybují po nebi po oblouku, vycházejí a zapadají každou noc o něco dříve. Budete-li pozorovat několik dní za sebou nebe těsně před úsvitem, zjistíte, že se postupně budou objevovat nové hvězdy, kterým se podaří vyjít před tím, než vyjde slunce a potlačí je svojí září. Okamžiku, kdy se toto hvězdě prvně podaří, se říká heliaktický východ.

Sekvence východů jednotlivých hvězd se opakuje téměř přesně stejně každý rok, takže příchodu každého ročního období předcházel charakteristický sled heliaktických východů hvězd. Okolo roku 3000 př.n.l. pojmenovali Sumeřané čtyři souhvězdí, které označovali změny ročních období. Byly to „Nebeský býk“ pro jaro, „Velký lev“ pro léto, „Štír“ pro podzim a „Kozoroh“ pro zimu. Po dalších pozorování a provedení určitých změn určili třicet šest oblastí na nebi, které byly uspořádány do třech pásů po dvanácti. Střední pás, hvězdy, které vycházejí v místě východu slunce představují náš zvěrokruh. Názvy souhvězdí se dochovala až do naší doby téměř nepozměněná s výjimkou „Brázdy“, která se teď nazývá „Panna“ a „Čeledín“, který se dnes jmenuje „Skopec“. Již tehdy si pohrávali s myšlenkou „měsíců“ a bylo tedy přirozené rozdělit nebe na 12 dílů, stejně jako bylo přirozené jim dát jména, která nějak souvisela se zemědělstvím.

Bylo velice lehké se zmýlit a postavení hvězd považovat ne pouze za koincidentní se změnami ročních dob, ale za vlastní příčinu jejich změn. Astrologie se tak stala nástrojem věštby a záhy nahradila věštění pomocí čtení vnitřností obětovaných zvířat či výklad snů, protože to byl mnohem přesnější nástroj, alespoň pokud se týkalo počasí. Sumeřané věděli o pohybu planet a dospěli tedy k jednoduchému závěru, že tyto vrtošivé věcičky jsou zodpovědné za změny událostí na zemi. Z nejstarších dochovaných astrologických záznamů se můžeme dočíst, že „Když Merkur kulminuje v Tammuzu, objeví se spousta mrtvých těl“, či že „Když Jupiter jde s Venuší, modlitby země budou bohy vyslyšeny“.

Tento druh astrologie se nazývá „astrologie světová“ či „globální“ a zabývá se pouze předpovědí úrody, osudy zemí, válkami, králi a přírodními katastrofami. Následná velká změna nastala, když se dostali okolo přelomu prvního tisíciletí př.n.l. k moci Řekové a vynalezli „horoskopickou astrologii“, kde mohl být každý běžný jedinec předmětem vlastní předpovědi. Astrologie postupně nahradila snad všechny řecké věštírny, jako Delfy, které byly prakticky zapomenuty přes všechny snahy o jejich znovuvzkříšení a jejich chrámy byly nalezeny až moderní archeologií. Ptolemaios shrnul všechno známé astrologické učení do díla nazvaného „Tetrabiblios“, které se stalo základním textem západu. Je třeba si uvědomit, že toto všechno se stalo před Koperníkem a Keplerem, kdy panovali jen velice nejasné představy o tom, co to hvězdy a planety jsou, a i když bylo známo, že země je kulatá, myslelo se, že leží ve středu a nebylo vůbec jasné, jakou velikost má Slunce a Měsíc a jak jsou daleko, a dokonce ani to, co z nich je Zemi blíže. Ve skutečnosti někteří Řekové některé z těchto věcí poznali, ale když řecké období skončilo, vědomosti se vrátily k tomu, co řekl Ptolemaios.

Když v Římě zvítězilo křesťanství, došlo dokonce k návratu k ploché Zemi a veškeré proroctví se stalo zločinem, protože odporovalo křesťanské ideji svobodné vůle. Astrologie se v době temna spolu s ostatními světskými vědami stáhla do podzemí. Na povrch se dostala opět až v osmém století a plně byla rehabilitována až v období středověku, kdy se k nám vrátila prostřednictvím Arabů, spolu s dalšími vědomostmi převzatými od Řeků, které byly v Evropě potlačeny, jako byla matematika, astronomie, hudba, filosofie a alchymie.

Západní astrologie byla následně pouze odvozená a nepůvodní. Rozrůstala se a zanikala v závislosti na svých přívržencích a odpůrcích v každé době. V sedmnáctém století hrála ve vládě přibližně stejnou roli, jakou dnes hraje ekonomie. Přednášela se na universitách, vysvětlovala změny světa a žádný moudrý politik neudělal žádné rozhodnutí bez toho, aniž by se poradil se svým astrologem. Mnoho raných vědců se do jisté míry astrologii upsalo, včetně Koperníka a Keplera. Až do doby vzniku smysluplných kosmologických teorií, které se formovaly v Newtonově době, nebylo možné vidět astrologii takovou, jaká ve skutečnosti je, ale mnoho se nezměnilo až do okamžiku objevu nových planet.

Uran byl objeven v roce 1781 a velice pěkně do celého konceptu zapadal. Neptun byl v roce 1846 přivítán mnohem chladněji, protože narušoval numerický vzor nazývaný Bodeův zákon. Ve skutečnosti Rosicrucián Max Heindel tvrdil ještě v roce 1928, že Neptun do naší sluneční soustavy nepatří, protože odporuje magickému číslu sedm. Po dvou letech bylo objeveno Pluto a celou situaci ještě zhoršilo. Pravděpodobně ve snaze předejít dalším trapasům, objevila se v roce 1976 kniha podávající kompletní astrologické podrobnosti týkající se desáté planety nazvané Transpluto.

Koncem 19. století se astrologie stala předmětem rigorosních testů, které pokračovaly s přestávkami dalších 120 let. Mnoho z těchto testů bylo navrženo samotnými astrology, a mnoho z nich bylo dokonce publikováno v časopisech, jako je „Nature“. Subjektem těchto studií byly tisíce osob. Neexistuje jediný důkaz, který by podporoval předpoklad, že postavení hvězd a planet souhlasí s osobními rysy, povoláními, životními nebo světovými událostmi. Pokud by předpovědi byly tak přesné, jak jejich příznivci tvrdí, takovýto důkaz by musel být očividný.

V dnešní době jsou astrologové jen zcela zřídka bráni vážně představiteli moci, s výjimkou některých podezřelých případů jako R. Reagan. Astrologii věří přibližně 30 % lidí a astrologické sloupky se objevují ve většině novin s výjimkou pouze několika skutečně seriózních listů. Pro většinu lidí se jedná pouze o jakousi nezávadnou zábavu, pro některé je to absolutní pravda a žádné množství důkazů je nedokáže přesvědčit o opaku. Někteří lidé považují astrologii za zhoubnou a nebezpečnou falešnou víru. Je jasné, že je hloupé brát astrologii vážně, musíme si však počkat na výsledky British Parapsychologist, kteří se snaží zodpovědět otázku, zda je opravdu nebezpečná.

Důkazy a ověření

Jaké důkazy pro astrologii existují a jak je ověřit? Uvádíme několik způsobů.

Hlavní kritika astrologie spočívá v tom, že její prohlášení jsou tak vágní, že mohou pasovat na kohokoliv. Tato skutečnost může být ověřena tak, že se lidem rozdá množství různých horoskopů a budou později požádání o to, aby si vybrali ten, o kterém si myslí, že jim odpovídá. Podobný test můžete provést sami tak, že svým přátelům přečtete novinové astrologické sloupky, aniž byste jim prozradili, který odpovídá jejich znamení a požádáte je, aby vám řekli, který patří jim. Seriózní astrologové by sami souhlasili s tím, že novinové předpovědi jsou hloupost, ale některé testy ukazují stejné výsledky i u „seriózních“ horoskopů.

Za druhé, základní tezí astrologie je, že pozice „planet“ (tj. všech planet, Slunce a Měsíce spolu s dalšími objekty definovanými astrology) v okamžiku narození může být použita k určení hlavních rysů osobnosti, sklonů v temperamentu a chování a k určení hlavních událostí, kterým bude pravděpodobně muset člověk ve svém životě čelit. Toto je možné ověřit s pomocí shromážděných dat velkého množství lidí.

Za třetí, je možné sesbírat předpovědi vypracované astrology a v případech, kde byly explicitní, prokázat, zda se splnily či nikoliv.

Některé základní testy, které byly provedeny, zde uvádíme.

V roce 1971 vypracovalo Středisko veřejných průzkumů (Survey Research Centre) kalifornské university v Berkeley studii na vzorku 1000 dospělých, při které byla porovnávána znamení podle narození s vlastnostmi, které by jim podle astrologů měly odpovídat. Například, Lvi by měli mít dobré vůdčí schopnosti. Analýza provedená Ralphem Bastedem neprokázala žádnou korelaci mezi vůdčími schopnostmi, politickým postavením, inteligencí, vírou v astrologii, hudebními schopnostmi, uměleckými sklony, sebedůvěrou, kreativitou, povoláním, vyznáním, schopností seznamovat se, pořádkumilovností či citovostí. Ukázalo se, že tyto tendence se v případě jednotlivých znamení nijak neliší a že tedy znamení nemohou být nijak použita k předpovědi charakterových rysů.

V roce 1979 Michel Gauqelin uveřejnil v listu Ici-Paris nabídku bezplatných horoskopů. Příjemci byli požádáni, aby odpověděli, do jaké míry shledali oni a jejich přátelé obdržené horoskopy pravdivými. Z prvních 150 odpovědí 94 % tvrdilo, že jejich horoskop byl pravdivý. Stejně tak byl pravdivý pro 90 % jejich přátel a rodinných příslušníků. Bohužel, všichni dostali ten samý horoskop – horoskop Dr. Petiota, nechvalně známého masového vraha.

V roce 1982 australští skeptikové sebrali třináct novinových horoskopů z posledního srpnového týdne a ohodnotili je s ohledem na dobré, špatné či nejisté předpovědi událostí, zdraví a štěstí, osobních vztahů, financí a cestování. Nalezli velice nízkou konzistenci mezi jednotlivými listy. Ve skutečnosti měla většina znamení takový rozptyl předpovědí, že bylo možno například v jedněch novinách najít předpověď, že následující týden pro vás bude špatný, zatímco jiné noviny tvrdily pravý opak.

V roce 1985 ověřil Harry Edwards předpovědi ze starého Moorova almanachu týkající se roku 1984. Tyto předpovědi byly vypracovány skupinou špičkových astrologů. Z 200 předpovědí, které bylo možno ověřit, se vyplnilo méně než 5 % a prakticky všechny z těchto úspěšných předpovědí byly založeny čistě na pravděpodobnosti, předchozích znalostech a rafinovaných spekulacích. Astrologové nejsou tedy v předpovídání budoucnosti o nic lepší než kuchaři či taxikáři.

V roce 1985 byl na kalifornské Berkeley navržen Shawnem Carlsonem ve spolupráci s mnoha špičkovými americkými astrology test, který měl ověřit základní teze natální astrologie. Podstatné úsilí bylo věnováno tomu, aby byly všechny zúčastněné strany s formulováním experimentu spokojeny. V prvním experimentu obdrželi lidé z testované skupiny tři horoskopy, z nichž jim jeden odpovídal a byly požádáni o to, aby určili, o který se jedná. Kontrolní skupina s odpovídajícími slunečními znameními obdržela stejné horoskopy. Astrologové tvrdili, že testovaná skupina by měla rozpoznat svoje horoskopy minimálně v 50 % případů. Ve skutečnosti však žádná skupina nedosáhla lepších než náhodných výsledků. Tím se prokázalo, že lidé nejsou schopni rozeznat svůj vlastní horoskop a jako uspokojivý shledávají libovolný horoskop. V druhém testu byly astrologové požádání o to, aby prokázali shodu horoskopů s odpovídajícími testy osobnosti. Ani v tomto případě se nepodařilo dosáhnout lepší než náhodné shody.

7. června 1989 nabídl James Randi v americké televizi 100 000 dolarů tomu spiritistovi či astrologovi, který bude schopen prokázat pravost svých předpovědí. Astrolog, který se o to pokusil, obdržel údaje o narození dvanácti osob a vypracoval jejich předpovědi. Poté vedl pohovory s těmito 12 vybranými osobami, aniž by věděl, o koho se jedná, a měl jim přiřadit odpovídající horoskop. Ani jeden se mu nepodařilo určit správně.

V roce 1994 požádal list Melbourne’s Sunday Age půl tuctu astrologů a spiritistů o předpověď vítěze Melbournského poháru. Nikomu z nich se to nepodařilo.

Michel Gauquelin provedl dlouhodobý výzkum, který začal v šedesátých letech, nazvaný „Mars Effect“ a který zpočátku vypadal pro astrologii velice slibně. Sesbíral obrovské množství údajů o slavných lidech a sestavil tak data pro tisíce sportovních šampiónů, vědců, herců a spisovatelů. Nalezl statisticky signifikantní korelace mezi daty narození sportovních šampiónů a postavením Marsu, mezi herci a Jupiterem, mezi vědci a Saturnem, mezi žurnalisty a Měsícem. I tak by to nemělo být příliš povzbudivé, protože se jednalo jen o čtyři planety a čtyři povolání a pouze pro několik horních procent z těchto profesí. Navíc nenašel žádné korelace s náhodnými vzorky ani pro jednu planetu.

Protože se jednalo o enormní množství dat, bylo těžké je reprodukovat a jeden z pokusů skončil skandálem, který vrhl pochyby na důvěryhodnost oponentů. Nakonec francouzská skupina s Gauquelinovou spoluprací sestavila další test s více než tisícem sportovních šampiónů a nalezla negativní výsledek. Gauquelin pak tvrdil, že někteří šampióni ve skutečnosti žádní šampióni nebyli, a že někteří jiní šampióni byli opomenuti a měli by být do studie zahrnuti také. Po provedení těchto změn se sice dospělo k pozitivnímu výsledku, ale jednalo se zcela jasně o post-hoc manipulaci s daty a ovlivňování výsledků.

Jelikož však žádný z těchto testů není positivní pro náhodné vzorky lidí, závisí tedy výrazně na tom, jak definujeme šampióna. Gauquelin se nesnažil klamat ani nebyl neupřímný, dovolil si však vybírat data tak, že se zaměřil pouze na šampióny a stálo ho to příliš mnoho práce na to, aby nakonec nic nenašel. Astrologie tedy nejen že zůstává neprokázána. Astrologie je vyvrácena.

Autor: Roland Seidel

Přeložil: David Knespl

Zdroj: http://natura.baf.cz

Roland Seidel je australský skeptik, president sekce skeptiků státu Victoria.

David Knespl je český fyzik, žijící ve Švýcarsku.

Literatura a odkazy: Občanské sdružení SISYFOS. Kontakty: Předseda: prof. Mudr. Jiří Heřt, DrSc., Bezručova 91, 430 03 Chomutov, tel.: 0396-29355 Jednatel: Ing. Olga Kracíková, Haštalská 27, 110 00 Praha 1, tel.: 02-2311974

Převzato z časopisu SISYFOS (č. 2, ročník III., září 1997).

Staňte se partnery magazínu Kulatý svět, přidejte se k autorům. Kontaktujte naši redakci.

Články uveřejňované v magazínu Kulatý svět pocházejí ze dvou zdrojů: Články vlastní, redakční, autorské, které píší redaktoři nebo naši partneři pro magazín Kulatý svět. Texty jsou duševním vlastnictvím každého autora, proto je volně publikují kdekoliv dle jejich uvážení. Tyto články jsou označeny tagem Originální článek. Tvůrci článků mohou mít uvedenou svoji charakteristiku v odkazu Autoři. Články převzaté z webových stránek, sociálních sítí apod. Vždy uvádíme autora a zdroj textu.

Buďte první, kdo přidá komentář

Napište komentář