Zuzana Norisová: Numerologie mě fascinuje

Zuzana Norisová se narodila v Malackách na Slovensku. Po vystudování hudebně-dramatického oboru na konzervatoři v Bratislavě hostovala v Divadle Andreja Bagara v Nitře a ve Slovenském národním divadle v Bratislavě. V devatenácti letech odešla do Prahy kvůli muzikálu Pomáda, jehož premiéra byla ale následně posunuta, a tak Zuzana pracovala jako servírka. Do širokého povědomí diváků se dostala až roku 2001, a to díky hlavní roli Terezy ve filmovém muzikálu Rebelové, kde se objevila po boku Jana Révaie. Následovala i divadelní podoba muzikálu. Vidět jsme Zuzanu mohli také v muzikálech Kleopatra, Tři mušketýři, Tajemství, Angelika, Limonádový Joe, dále ve Švandově divadle ve hře Studna světců, Adéla ještě nevečeřela, Saturnin, V sedmém pádu, Vražda za oponou, v pražském Činoherním klubu ve hře Dámský krejčí či na Letních shakespearovských slavnostech v komedii Jak se vám líbí. Účinkovala ve filmech Milenci a vrazi, Boží pole s. r. o. či v seriálech Strážce a Letiště, kde kouzelně hrála praštěnou letušku Petru. Dále hrála v seriálech Dokonalý svět, Přešlapy, Panelák a ve filmech Jiná láska a Diabol. Zuzka je také známá pro svůj velmi extravagantní styl oblékání a ezoterické zájmy – zejména numerologii.

Překvapuje mě váš zájem o numerologii, kterým jste docela pověstná. Jak jste se k numerologii vlastně dostala?

O numerologii se sice zajímám dlouhou dobu, to je pravda, ale teď už o něco méně. Přece jen mám taky rozečtené i jiné knížky, ale zajímá mě. Dokonce mám rozečtenou ještě i jednu numerologickou knížku s numerologií na každý den, neboť každý den se u člověka mění numerologická kvalita energie. Ale abych začala od začátku… Moje kamarádka Miška Badinková, která mě v těchto směrech inspiruje, mě kdysi dovedla k paní Ivaně Kopečné na numerologii. A já k ní přišla, nic jsem o numerologii nevěděla, jen že jde o nějaká čísla. Dokonce mně to přišlo i trochu divné, ale jsem otevřená všemu, tak jsem to zkusila. A paní Kopečná mi řekla o mně úplně všechno! Někdo mi i říkal, že si ty informace přečetla asi někde z časopisu… Jenže ona věděla i věci, které do časopisu neříkám! A mě to tak fascinovalo, že jsem se o numerologii začala intenzivně zajímat. Paní Kopečná mi také doporučila nějaké knížky, takže jsem začala numerologii studovat. Každý mejdan končil tak, že jsem dělala všem mřížky a pak jsem si ověřovala, jestli to tak je. A většinou to sedělo! Není to zas tak těžké, jsou to jenom výpočty a dá se naučit, které číslo co znamená. Ale nejsem v tom nějaký expert. I když faktem je, že během natáčení seriálu Letiště jsem byla sama a měla jsem poměrně hodně času na čtení, tak jsem v tom vlastně ležela pořád. V té době jsem toho věděla mnohem více než dnes, protože jsem se tomu intenzivně věnovala. Ty znalosti se samozřejmě všechny neztrácejí, něco mi v paměti stále ještě zůstalo. (smích). Dodnes, aspoň jednou do roka, k téhle paní numeroložce chodím. Řekne mi něco, co asi už vím, že se bude odehrávat během toho roku, ale obvykle mi ještě řekne i jiné věci, které bych měla rozvíjet nebo na které si dát pozor.

Odkdy se zabýváte numerologií?

Myslím, že jsem se s numerologií seznámila někdy kolem roku 2007 a následující tři roky jsem se jí intenzivně zabývala.

Nebylo by dobré vaše znalosti numerologie více rozvinout, když základ již máte?

Určitě, ale já se numerologií zabývám pořád, i když ne tak fatálně jako předtím. Kdysi jsem řešila, jaký den podle numerologie je, co se v něm má stát. Všechno jsem si chtěla nějak logicky odůvodnit právě v těch číslech, ale už jsem to přeháněla… Stále to však mám v hlavě a v podstatě se tím řídím.

Co vás na numerologii fascinuje?

Fascinuje mě to, že z pouhého data narození, z nějakých číslic od jedné do devíti, z různých kombinací čísel a z numerologické mřížky, se můžete o někom dozvědět takovou spoustu věcí a že to sedí. To mě fascinuje! Samozřejmě i samotná astrologie s horoskopy je zajímavá, ale do ní jsem ještě tolik nepronikla. Numerologie mně přijde ještě přesnější. Někdy ale přemýšlím o tom, že když se dva sourozenci narodí jako dvojčata v ten samý den a v podobném čase, jak je možné, že jsou povahově třeba úplně odlišní? Tam ty detaily ještě neznám, ale pravděpodobně v tomto případě záleží ještě na hodině a minutě… Neumím o tom sice nějak sáhodlouze mluvit, ale jsem otevřená všemu. Tedy všemu dobrému, abych to upřesnila. Ne černé magii, ta mě skutečně nezajímá.

Děláte si numerologické rozbory svých přátel nebo kolegů v divadle a u filmu?

No jasně! Měla jsem data narození všech svých kolegů. Pak jsem to protřídila, nemusím mít všechno poschovávané. Byl to štos papírků i ubrousků, neboť jsem numerologické rozbory často dělávala kolegům a přátelům večer v hospodě po představení či natáčení. Některé kamarádky už numerologii docela věří, patrně mým přičiněním, některé si z toho dělají legraci. Můj přítel tomu věří. Dokonce jsme společně zjistili, že se dá pomocí numerologie i ledacos vylepšit, když vám třeba chybí nějaké číslo. Příteli chybělo číslo pět k nějakému propojení, a tak mi paní numeroložka poradila, že mu máme dát nějakou přezdívku na tři písmena, která bude reprezentovat a doplňovat právě tu chybějící energii, neboť nejen číslice, ale i písmena – jméno – mají energii. A od té doby mu tou přezdívkou říkám pořád, zkrátka mám to v hlavě. (smích)

Vašemu příteli tedy numerologie pomohla?

Mám dojem, že ano. Dokončuje věci, je to takové celistvější. Takže věřím, že se dá i změnou či úpravou jména hodně pomoci.

Sestavovala jste si numerologický rozbor na všechny partnery? Rozhodovala jste se někdy podle těchto rozborů, zda s někým zůstanete, nebo ne?

To zase ne… Ale od té doby, co jsem se numerologií začala zabývat, jsem rozbory udělala každému. Nedá se na to však stoprocentně spolehnout. Nějaký grázl může mít krásná čísla, záleží, jakou cestou se vydá. Takže to s úplnou přesností nezjistíte – jestli je někdo dobrý, nebo špatný. Například když má někdo málo jednotek, nebo dokonce jen jednu, a druhý má zase třeba dvě, tak to může být těžší, neboť lidé s jednou jedničkou se hůř svěřují. Neznamená to, že by málo mluvili, mohou mluvit hodně, ale třeba neradi sdělují city nebo se neradi otevírají. Naopak lidé, co mají dvě jedničky, mluví hodně a potřebují to. Pak jsou tři jedničky – a to už je příklad takového člověka, který nahlíží na nějakou situaci ne ze dvou, ale ze tří stran! Pak jsou lidé se čtyřmi či pěti jedničkami – to se jedná o moc přecitlivělé jedince. Mohou nepatřičně vybouchnout, a tak se musí s tou energií naučit pracovat. Měli by se zabývat například jógou či meditací, aby se uklidnili. Zkrátka, každé číslo má určitý význam, záleží na tom, v jakém je počtu v mřížce, kde udává různé významy podle jeho linií buď vertikálních, či horizontálních. Například jsem měla partnera, který měl jednu jedničku, ale já mám dvě. A tak jsem věděla, že toho z něj moc nevymámím, a nesnažila se z něj dolovat nějaké informace, které se mnou zkrátka nechtěl sdílet. Anebo třeba moje sestra: ta má zase více sedmiček, což znamená trochu větší přecitlivělost, tedy i duchovní. Takže dneska už to beru s rezervou. Vždy, když je trochu vztahovačná, už to neberu osobně. To si potom říkám: má hodně sedmiček, je zkrátka taková. Musím být tedy na ni občas jemnější. Ne, že bych na ni byla drsná, ale říká mi, že jsem občas cynik. Ale tak to není! Já jsem citlivá! Nicméně jsem zjistila, že si sestra brala hodně osobně určité věci, a tak si dávám pozor na to, co říkám… Teď jsem si také vzpomněla, že jsem s jedním svým bývalým klukem také navštěvovala paní numeroložku v její poradně. Taky se divil, co na něho všechno ví! Dokonce mne podezříval, zda-li jsem to na něj všechno neřekla! (smích) Zkrátka, z numerologie se toho dá zjistit opravdu hodně.

A pomohla numerologická porada?

Určitě pomohla a pomáhá i nadále. Například když víte, že vám chybí třeba pětka, což se týká právě toho dokončování… A já jsem taková otevřená a nechávám věci spíš přicházet. To, co přijde, to dělám, ale dokončit to… Vím, že mi to tam chybí! Tak si o to víc píši věci, abych je nezapomněla. Snažím se dokopat, abych věci dodělala, dotáhla je do zdárného konce. A to všechno, a ještě spousta jiných věcí, se dá v numerologii objevit. A tak to má pracovat. Například na každý rok máte jiné číslo, třeba tu trojku. Tím, že je letos rok 2012, jsou v letopočtu dvě dvojky pro všechny. Třeba mně se jich sešlo asi pět na tento rok, což je sice parádní intuice, ale je to rovněž velká přecitlivělost. Paní numeroložka mi tedy poradila, ať letos hodně dělám taiči nebo jógu. Vůbec říkala, že tento rok budou lidé hodně přecitlivělí. S těmi dvojkami prý budou mít občas tendence se hodně napít nebo nebudou vědět, co s depresemi… Zkrátka, je lepší nějak se z toho vypsat, naučit se s tou energií pracovat, cvičit a tak podobně. Každý rok je něco jiného, i každý den je něco jiného. Teď čtu knížku o barvách, kde se říká, že i barvy mají svoji energii. Zatím mi sice přijde trochu komplikované zorientovat se v tom, ale i tímto se zabývám. Numerologie je u mě však hodně vysoko!

Dá se podle numerologie zjistit, zda třeba začít stavět dům?

Mám takovou knížku, kterou už jsem pár měsíců nečetla, ale píše se v ní, že každý den má člověk energii na něco jiného. Podle mě to docela sedělo. Třeba tam stálo: „Dneska nic nezačínejte, dneska buďte jenom volní.“ Pak zase další den: „Dnes to dotáhnete do konce.“ Tak to jsem si vždycky přečetla a pomohlo mi to. A pak jsem si říkala: „Bože, vždyť já už se každý den řídím podle něčeho…!“ Dnes už vše nechávám víceméně plynout a spíš se snažím zastavit myšlenky meditacemi a jógou. Ale nejraději bývám v přírodě. I když jsem doma v bytě, snažím se zklidnit. Jógou se uvolňuji. Vlastně si tam zhluboka dýchám, a najednou uteče hodina! Od té doby, co jsem vlastně začala pracovat s dechem, konečně trošku vypínám hlavu.

Práce s dechem – to vám pomůže i jako zpěvačce, že?

No jasně! I s trémou to pomůže, jinak by byl člověk nervózní! Jakmile začnete zhluboka dýchat, je to v pohodě. Dech je před zpíváním hodně důležitý. Někdy mám divoké sny a mám pocit, že nedýchám. Pak se vzbudím a musím se hodně rozdýchat. Ale to mi řekl pan Hlôška, odborník přes ajurvédu, že jsem jako vítr – ten jde taky občas nahoru a občas dolů – a že já možná v noci někdy opravdu chvíli nedýchám. Ale nemám se toho prý lekat, protože se to vždycky zas dá do normálu.

Zaujala vás tedy i ajurvéda?

Ajurvéda mě zaujala, ale nemohu o ní zatím hovořit, nerozumím jí ještě natolik, abych se o ní vyjadřovala jako o numerologii. Vím jen to, co mi řekl pan Hlôška. Sdělil mi, že jsem typ „vítr“, a dal mi nějaké rady ohledně jídla a energie a také ohledně dobré životosprávy. Spíš jsem se jen utvrdila v tom, že jsem vlastně v pohodě, takže nemusím nic radikálně měnit. Řekl mi rovněž, že jsem typ, který má trochu problém se soustředěním, ale že je pro mě lepší dělat tisíc věcí najednou, že to spíš dotáhnu, než kdybych se nutila dělat jednu věc soustavně. Tak jsem se tím začala více řídit. Skutečně se někdy stane, že za den předělám celý byt: vezmu kladivo, sem tam něco předělám, přemístím nějaké rostliny… Mívám doma občas nepořádek, ale to pak zase fičím a za chvíli to mám uklizené. Pak zase mám den, kdy se jenom tak povaluju a čtu si. Takže ta ajurvéda mi pomohla hodně. Možná to souvisí i s věkem, možná i s numerologií, že člověk v určitém věku má dospět, což já jsem měla ve třiceti. To mi vyšlo, to jsem měla „rok dospívání“. Od té doby cítím na sobě změny, už jsem se přijala taková, jaká jsem, mám se ráda, zklidnila jsem se a mám to takové srovnané.

Vnímáte nějakou změnu třeba mezi svými kolegy v divadle nebo u filmu?

U filmu mi taky pomohla numerologie, takže si už trochu vybírám, co dělám. Občas jsem měla pocit, že jsem musela dělat různé projekty jen proto, abych se uživila, ale nyní dělám věci, které mě baví. Chce to nějak vybalancovat. Co se týká třeba toho natáčení, o kterém jsem se zmiňovala, jde o nízkorozpočtový film, jsme v přírodě a všichni, jako u ostatních nízkorozpočtových filmů, to děláme z lásky. A tam se pořád bavíme o těchto tématech, takže tam to vnímám hodně. Téměř ve všech divadlech, kde pracuji, mám nějaké spřízněné duše. Někteří si sice dělají legraci z toho, čím se zabývám, ale mnozí to také vnímají jako já. Například můj přítel má folkovou skupinu a všichni chodí do přírody a společně meditují. Mám pocit, že stále více a více mladých lidí, a jistě i těch starších, se o tyto věci zajímá.

Možná to způsobil extrém, že jste žila jen ve městě, a tak teď vyhledáváte přírodu…

No určitě, to je pravda! V přírodě bych mohla žít pořád. A právě to chceme s přítelem nějak zařídit, že bychom jeden i druhý pracovali jen občas. I v tom vidím změnu, že chceme s přítelem dál dělat svá povolání, ale nějak jinak. Nejen něco natáčet, spíše tomu více věřit – že to, co děláme, má smysl. Je možné, že někoho naše práce pobaví, a to je taky fajn. Herectví, tanec a zpěv mě stále baví. Zároveň mě fascinují v tom, že když běží představení, tak vnímám, že lidem sedícím v hledišti dáváme nějakou energii. A když skončíme, všichni jsou jakoby prosvětlení…

Skutečně to vnímáte během představení?

Jasně že vnímám! A hlavně potom, když představení skončí. Lidé tleskají, je to příjemné. Někdy se to podaří, někdy méně, ale vždycky tam pracujeme s nějakou energií. Divadlo je pro mě taky takový zázrak, magie. V zákulisí si může herec dělat, co chce, ale jakmile vyjde na jeviště, musí zahrát svou roli tak, aby tomu divák uvěřil, aby byl schopen ponořit se do toho příběhu.

Nechce se mi dělat věci, které se mi příčí, ani se mi nechce dívat na filmy o nějakém zlu. Nedávno jsem odmítla film, který byl plný násilí. Říkala jsem si: jsem asi nějaká mimo, ale já to prostě hrát nechci! Taky si ze mě dělali legraci, že bych spíš chtěla hrát nějakou princeznu. Ale tady nejde přeci o princeznu, mám zkrátka pocit, že spousta filmů je o nějakém koncentrovaném zlu – proč? Já v tom nevidím žádný význam. Nechci se na tom podílet. Pochopitelně se nemusím dívat na samé romantické filmy nebo jen na něco veselého. Když to má nějaký význam, tak proč ne? Třeba i v té Millmanově knize Sokrates – tam jsou některé scény až děsivé, ale má to tam být, v té knize to má nějaký smysl. A pokud to má smysl, tak ať to tam je. Ale když je něco jen o zlu a nic dobrého z toho neplyne a člověku je z toho zle, tak to mi přijde zbytečné…

Vůbec v této chvíli netuším, jak se bude můj život odvíjet, kam bude směřovat… Občas ani nevím, co budu dělat. I když zrovna teď vím! (smích) Teď mě čeká natáčení, to je všechno fajn. Ale kdo ví? Třeba se v té přírodě, až budeme mít domeček, budu starat jenom o stromky a možná si to budu užívat. Pak třeba nebudu mít ani potřebu nic jiného dělat. Nemám nějaké ambice, že bych chtěla něco převratného dokázat… (smích) Ale ráda bych i nadále filmovala a dělala dobré věci.

Ukázka rozhovoru s herečkou Zuzanou Norisovou z roku 2012 v knize rozhovorů Miloše Matuly HVĚZDY EZOTERICKÉHO NEBE II. (Kniha plná zdraví).

Text a foto: Miloš Matula

Staňte se partnery magazínu Kulatý svět, přidejte se k autorům. Kontaktujte naši redakci.